Život se vrací do normálu. I v Božicích. Hurááá!

Prostranství před
pastelkami ožilo...

Hlavně kvůli dětem jsem sám rád, že se život vrací do normálnějších kolejí. Ze všech těch zmatených zpráv a opatření (vrcholem jsou výstupy ministrů Vojtěcha a Plagy - oba za ANO, BUDE LÍP! - LÍP UŽ BYLO!!!) poslouchám jenom dva - plukovníka Prymulu a šéfa zubařů Romana Šmuclera. Zbytek ignoruji.


Každý den ráno chodím ráno do obchodu a skoro každý den se už týden vracím pro zapomenutou roušku! Už už jsem se chtěl včera zaradovat, že s koncem nouzáku bude i konec roušek na volných prostranstvích. Pak ale přišlo tiché dementi a budeme to muset nějak vydržet do června. Nemám nic proti tomu, aby pokračovalo nošení roušek v uzavřených místnostech, ale venku je to už nějakou chvíli díky rozvolnění nesmysl.... Ale nešť!

Potěšen jsem ale byl dneska ráno obrázky na chodníku a u parkoviště před Pastelkami. děti si tam nakreslily panáka a další výtvory a mně bylo najednou nějak líp. Dokonce jsem se z ponurého zapšklého staříka stal usměvavým starším pánem! :-))))) Tak děcka, díky!

Starším lidem nepomůže úmyslná, státem nařízená izolace. Starší lidi naopak potřebují kolem sebe poměrně často svoje nejbližší a kontakt s nimi. A tak právě vyjíždím za svými rodiči....

P.S. Roušku mám v kapse, tam je jí nejlíp! :-) A náhradní někde v autě.

                                                                 (lan)