 |
| Americký nálet na božické nádraží 2.4.1945 |
Ani v době třetí říše a nuceného záboru části jižní Moravy do župy Dolní Podunají nebyly Božice jenom německé. Část Čechů sice odešla (třeba čeští četníci, učitel z menšinové školy, státní zaměstnanci na poště a na nádraží, čtyři české rodiny z božické Kolonie, děti jiných kolonistických rodin k příbuzným do protektorátu aj.).
Na jaře 1945 byly do Volkssturmu povoláni další starší němečtí muži z obce.
V sobotu 31. března shodil osamělý americký bombardér 5 bomb v prostoru Karlovských rybníků (u dnešní Hraběcí studánky). Dnes jsou tam jen nezřetelné zarostlé krátery a zbytky poškozených betonových odtokových žlabů. Betonové sádky byly náletem zničené. Na velikonoční pondělí 2. dubna napadly americké dvoutrupové stíhačky vlak s 32 vagóny cisteren s pohonnými hmotami odstavený na božickém nákladním nádraží. K následnému požáru bylo povoláno též několik českých kolonistů na výpomoc při hašení. Obrovský žár z hořících cisteren však nedovolil přiblížit se k požáru, a tak vše shořelo. V Evropě používali Američané k hloubkovým útokům standardní stíhací letouny, které byly původně určeny k doprovodu těžkých bombardérů: dvoumotorový dvoutrupý P-38 Lightning a jednomotorové P-47 Thunderbolt a P-51 Mustang. Hloubkové nálety na našem území podnikali stíhači z 8. a 15. letecké armády po splnění svých eskortních povinností, později se vydávali na “volný lov” (např. zmíněné božické útoky 31. března a 2. dubna 1945).
Do rodin českých kolonistů byly počátkem dubna přijaty jedna až dvě Ukrajinky, které byly dosud ubytovány v budově někdejší cihelny u nádraží a chodily do vsi na zemědělské práce. Německá správa je chtěla původně odsunout, ale v nepřehledné době nevěděla, jak to provést a kam je převést. Tak tyto mladé ukrajinské ženy zůstaly na Kolonii.
Při bojích o Brno koncem dubna 1945 padli v řadách wehrmachtu dva muži z Božic. Německá armáda se připravovala k ústupu a od poloviny dubna byly v Božicích ubytovány některé vojenské jednotky. Byli ubytováni v dřevěných kůlnách a stodolách. 6. května byla tato vojenská jednotka odsunuta. Ten den přestal jít v Božicích elektrický proud a tím bylo znemožněno poslouchání rozhlasu. Fronta se rychle blížila, v noci bylo vidět od Břežan a Litobratřic (vlastně až od Vlasatic) záblesky po dělostřeleckých výstřelech. Obyvatelé byli v těchto dnech víc ve sklepech než ve svých domech.
Ruská letadla přelétávající nad obcí byla odstřelována německými vojáky. Dne 7. května došlo v dvojitému náletu Božic sovětskými Šturmoviky IL-2. Byly to nálety cílené na pohybující se kolony německých automobilů severně a jižně od Božic. Při těchto náletech bylo zničeno několik domů v Božicích i Českých Křídlovicích.
8. května ráno prošla Kolonií ve směru od Hrušovan větší německá jednotka, kolem poledne pak ještě poslední tři opozdilci. Odpoledne byly vidět další kolony německých vojsk postupující po silnici Břežany - Čejkovice a taky podél železniční trati z Hrušovan přes Božice na Znojmo. Později bylo zjištěno, že to byla již Rudá armáda.
Při kvapném ústupu německých vojsk zůstávalo všude ležet značné množství zbraní, munice a nepojízdných vozidel. Buď jim došlo palivo, nebo byly poškozené. To je jistě i známý případ německého Královského tygra u Božic. Při manipulaci s nalezeným granátem přišel o život 12ti letý německý chlapec z Božic. V posledním válečném týdnu nefungovalo už ani poštovní spojení. Po přechodu posledních jednotek vyhodili němečtí vojáci do povětří velký železobetonový most přes Jevišovku a též betonový most na Kolonii.
Fronta se naštěstí Božicím vyhnula, neboť postupující ruské jednotky ji z obou stran obešly. Do obce přijížděli pouze jednotliví ruští vojáci na koních. Vydali příkaz vyvěsit na všech domech bílé prapory s tím, že se poté nemusí obyvatelé ničeho obávat. Vojáci pak odjížděli přes Zámlýní, Křídlovice a Božice směrem na nádraží a Hrádek.
Do Kolonie ruští vojáci nepřišli. Navečer 8 května se všichni kolonisté sešli pod lipami u Jiráskova domu, kde zpěvem hymny oslavili osvobození. Po nich zazpívali hymnu přítomné Ukrajinky a nakonec i Poláci, kteří zde byli též na práci v rámci totálního nasazení.
Svým způsobem z dnešního pohledu úsměvné je svědectví Miroslava Jandáska nejstaršího (ročník 1924). Ten o několik dní později vezl na koňském povozu zmíněné Ukrajinky na nádraží do Hrušovan. U Starého Karlova byl povoz zastaven dvěma sovětskými vojáky jedoucími na kolech. Ženy musely z vozu dolů a M. Jandásek byl přinucen svézt dotyčné vojáky podél trati do Hodonic. Zde i on musel z kozlíku sestoupit a vrátit se domů pěšky! S koňmi a povozem odjeli sovětští vojáci pryč. Přísloví "Za dobrotu na žebrotu" se tak i v tomto případě naplnilo vrchovatě. A nebyl to bohužel jediný případ, jak se sovětští vojáci chovali. Byli vyčerpaní, psychicky i fyzicky vyprahlí, ale hlavně cítili se jako vítězové a vítězům je dovoleno vše!
Během dvou dnů byla obsazena všechna místa v obci českými občany. Správcem obce se na 14 dní stal sociální demokrat Ladislav Smrček z Kolonie. Část rudoarmějců v obci asi týden zůstala. Do obce přišli i čeští partyzáni - Rudé gardy i první čeští osídlenci. Dne 24. května se jeden z nich, učitel Alois Vybíral pocházející z Kravska, stal správním komisařem. Ten pak až do 20. října 1945 řídil život ve sloučené obci, která po osvobození přijala název Božice. K 1.1.1946 se pak obec Božice rozdělila zpátky na dvě samostatné obce s názvy Božice a České Křídlovice.
(lan)
 |
| Americké bombardéry 31.3. a 2.4. 1945 bombardovali okolí božického nádraží a Hraběcí studánky |
 |
| Sovětské bombardování Božic 7.5.1945 |
 |
| Nevybuchlá sovětská letecká bomba objevená v roce 2015 při kopání základů nového rodinného domu v ulici Ke hřbitovu v Č. Křídlovicích |
 |
| Do mohutného domu vpravo pod kostelem (Bývalý Bradův hostinec) se sovětská letecká bomba při náletu na Božice 7.5. 1945 bohužel trefila a skončil v ruinách, které byly záhy po skončení války odklizeny, takže ho většina božických občanů na vlastní oči nikdy neviděla. Byla v něm např. i prodejna obuvi firmy Baťa. V popředí stojí socha Nejsvětější Trojice z roku 1742, dnes stojící před Romaniukovým |
 |
| Doklad toho, že ještě v lednu 1950 stál u Božic poškozený německý tank Královský Tygr |
 |
| Ve 4 hodiny ráno 8. května vyhodily ustupující německé jednotky tento mohutný železobetonový most přes Jevišovky do povětří |
 |
| 8. května se z konce války a osvobození radují mladí Češi z božické Kolonky, mladé Ukrajinky a mladí Poláci, kteří zde pobývali za války jako totálně nasazení a pracovali v zemědělství, když němečtí muži bojovali na válečných frontách. Dvacítka Ukrajinek našla v závěru války útočiště v rodinách božických kolonistů |
 |
| Rolník Ladislav Smrček z božické Kolonie, první správní komisař osvobozených Božic. Jako bytostný demokrat (člen sociální demokracie), pobyl ve funkci jenom 14 dnů. Už 24. května jej vystřídal "akční" učitel Alois Vybíral... Kolonisté byli podle názoru řady "revolucionářů" z řad novoosídlenců nespolehliví.... a hlavně měli majetek a krásné nové moderní bydlení i hospodářství. Správní komisař Vybíral řídil přidělování usedlostí novým osídlencům (prý pěkný chaos a zmatek), řídil "divoký odsun" německých občanů Božic a Č. Křídlovic a nechal pokácet lípy před obecnou školou v Božicích (dnešní I. MŠ)....Prostě posloužil jako mouřenín na "černou práci" a 20.10.1945 jej ve funkci správního komisaře vystřídal aktivní funkcionář nového střihu, pošmistr Ferdinand Mathes.... Jak vystřižené z výborného českého trezorového filmu Všichni dobří rodáci! |
Žádné komentáře:
Okomentovat