Historie: Dějiny Podyjí, dějiny moravsko-rakouského stýkání a potýkání. Původní hranice na Dunaji

Historik Jihomoravského muzea ve Znojmě dr. Jiří Kacetl má široký záběr svých zájmů a aktivit. Na youtube.com jsem objevil jeho velmi zajímavou přednášku z roku 2017 v Praze. V několika pokračováních se budu některými zajímavými momenty z dějin Podyjí věnovat. Celou dvouhodinovou přednášku s následnou diskuzí si můžete pustit na youtube.


Jiří Kacetl vzal svůj průřez dějinami Podyjí pěkně od podlahy a tak nám připomněl třeba už zapomenuté anebo záměrně opomíjené dávné dějiny. Často se však jedná o dějiny, o kterých pořádně nic nevíme. A umění dát události do vzájemných vztahů a posloupnosti je nepominutelné. Myslím, že to se na malé ploše prezentace a přednášky velice podařilo.

Na youtube se píše: Rakouská (Východní) marka, později vévodství, byla od poloviny 11. století, kdy se její hranice vůči Moravě posunula od Dunaje k řece Dyji, výraznou konstantou zahraniční politiky českých a moravských knížat z rodu Přemyslovců. Ti na Moravě vedle svých rezidencí v biskupské metropoli Olomouci a v Brně budují krátce před rokem 1100 "přepevný" pohraniční hrad ve Znojmě, aby mohli konkurovat rostoucí moci a ambicím rakouských markrabat z rodu Babenberků... Přednáška znojemského muzejního historika Jiřího Kacetla je doprovázena řadou zajímavých snímků a přehledných mapek.

Využívám prezentace Jiřího Kacetla, ale komentáře píšu vlastní, takže případné nepřesnosti padají na mou hlavu.


Nejstarší osídlení a moravsko-rakouská hranice na Dunaji
Možná jste si všimli, že řada míst na sever od Dunaje má i krásná česká (slovanská) jména. Názvy hradů či pevností jako Rakous, Jeruš, Drozdovice, Trnava, Chýje, to jsou jen namátkou místa v Dolních Rakousích. Naopak Hradiště sv.Hipolyta, Frejštejn či Šenkenberk jsou místa na historickém území Moravy, ba přímo na Znojemsku.

1. Podyjí před příchodem Slovanů:

2. Češi, Moravané, Bavoři a Avaři
Všichni jistě známe nájezdy divokých Avarů. Část jejich severozápadní hranice byla až někde za Znojmem. Oblast Božic mohla klidně brázdit kopyta avarských malých koňů.

3. Doba vlády císaře Karla Velikého a jeho následníků a oblast Podyjí:

Velkou Moravu vyvrátily nájezdy Maďarů na počátku 10. století:

4. Podyjí se stalo v 1. pol. 10. století útočištěm obyvatel z Podunají a Pomoraví před nájezdy Maďarů. Znojmo neleželo na jižní hranici, ale v nitru jižní Moravy. Podyjí bylo součástí otevřené oblasti Podunají. Známe několik podyjských hradišť a hradisek:

5. Východofranskému (německému) králi Otovi I. pomohla Maďary porazit v bitvě na řece Lechu roku 955 i vojska českého knížete Boleslava I. Ukrutného (bratr knížete sv. Václava). Znojmo leželo nadále ve vnitrozemí Moravy. Nárazníkovou pevností byla hradiště Raabs a.d.Th., Děvín a Bratislava. Opevněné velkomoravské Hradiště u Znojma (pozdější Peltnperk) bylo Maďary vypálené, spíš popleněné v polovině 10. století, ale ve své funkci po obnově pokračovalo dál. Mělo významnou strategickou polohu, což dodávalo budoucí úloze města Znojma na důležitosti.

6. Nástupem Babenberků ve Východní marce (Ostarichi) se jižní hranice Moravy začala posunovat dále na sever od Dunaje až se nakonec zastavila na řece Dyji.

                                           (lan)