Nebude to vyčerpávající exkurz, ale pár střípků z historie této místní část obce Božice. Pramenů jsem našel několik a popud mi dal příspěvek z dubna 1921 otištěný v regionálním týdeníku Znojemsko tento týden. Je nazvaný Zlozvyk na božickém nádraží (Znojemsko 23. dubna 1921).
Již delší dobu jest pozorovati na nádraží v Božicích, že si tamní německá mládež dává dostaveníčko na nádraží, zejména v neděli večer, kdež tropí takové nemístné žerty, že nemohou klidní cestující ani čekárnou projíti. Doporučovalo by se, aby povolaní činitelé provedli nápravu a tyto zbytečné zevlouny z nádražních místností odstranili.
Tolik Znojemsko 23.4.1921. K tomu je třeba dodat, že v Božicích byla četnická stanice (své sídlo měla v Českých Křídlovicích) a sloužili tam po roce 1918 tři čeští četníci. Taky na nádraží pracovali převážně čeští zaměstnanci, náčelníkem byl pan Havelka, který si na jižním okraji Božic, svým způsobem daleko od vesnice, postavil svůj rodinný dům. Jeho zeť pan Popela už asi bude některým božickým občanům známý a kdo neví, tak tam později bydleli v rodinné linii Rafajovi, nakonec dům koupili Míčovi...
Na nádraží bydleli Češi už za Rakouska-Uherska a se svými rodiči tam 6 let bydlel (1914 - 1920) hrdina druhého odboje (1939 - 1945) Jan Fráňa.
Přidávám ještě několik informací z německé wikipedie:
Osada Božice-u nádraží se nachází po pravé straně nad údolím Příčního potoka (Peterbach) v dnešním Údolí lásky (Petertal). V oblasti dnešního nádraží se kříží dvě obchodní cesty: Hojaweg vedla z Hrušovan podél Petertalu přes náhorní plošinu a přes Petrovickou pustinu do Hodonic; jiná cesta probíhala z Božic přes Údolí lásky do Hrádku. Hospoda Hoja stojí na křižovatce od 18. století.
V letech 1869–1870 byla vedle Hojaweg postavena železniční trať Grusbach-Znaim a naproti hostince Hoja byla postavena stanice Possitz-Joslowitz. Budova stanice byla uvedena do provozu v roce 1871. O něco později byla rozšířena silnice z Božic do Hrádku. Na začátku 20. století bylo vedle hostince postaveno několik domů.
Po vzniku Československa bylo převažující německé obyvatelstvo v Božicích nespokojeno především s řešením pozemkové reformy. Když v rámci pozemkové reformy mělo být panství jaroslavického hraběte Wilhelma von Spee v Božicích a kolem dvoru Hoja rozděleno a přiděleno výhradně českým osadníkům, shromáždilo se 27. října 1926 kolem 2000 obyvatel z Božic, Borotic a Českých Křídlovic na nádraží na protestním shromáždění. Dorazili i vládní komisaři pro parcelaci velkostatku, zástupci obecní rady a poslanec Franz Wagner.
Od protestujících občanů obdrželi petici s požadavkem, aby při parcelaci byli zohledňováni i chudší němečtí obyvatelé a zaměstnanci farem. Poté, co to komisaři odmítli, se demonstrace vymkla kontrole. Inspektoři, kteří uprchli do staniční budovy, urychleně opustili na Wagnerovu radu božické nádraží, aniž by čeho dosáhli. Budoucí čeští osadníci ani raději nevystoupili z vlaku a jeli až do Hodonic. Česká kolonie (původně nazvaná Molíkov) byla nakonec založena v následujícím roce. [2]
Po Mnichovské dohodě byla celá oblast Jaroslavicka připojena k Velkoněmecké říši (1938 - 1945).
Spojením Českých Křídlovic a Božic v dubnu 1939 vznikla obec nazvaná Neuweidenbach, a tak byla nazvána i železniční stanice. Po skončení války v roce 1945 se Božice a České Křídlovice opět osamostatnily a nádraží používalo až do poloviny 60. let dřívější název Božice - Jaroslavice. Od cca roku 1965 je oficiální název železniční stanice Božice u Znojma.
- Hospůdka „U Šíbla“, architektonicky zajímavý hostinec naproti vlakovému nádraží, je nejstarší budovou v osadě. Od svého opětovného otevření v roce 2016 je provozován pod názvem „Hostinec u Nádraží“ a slouží hlavně jako jídelna pro zaměstnance okolních společností. [4]
- Výklenková kaple byla v 60. letech zbořena.
Záhad kolem nejstaršího božického hostince Hoja je víc než dost a pro současnost asi zůstane tou nejzajímavější a nejdůležitější stopou pověst. Tu jsem poslal do Českého rozhlasu Brno a tam ji najdete v archivu. O tom všem jsem psal na tomto blogu: http://probozice.blogspot.cz/2015/04/pribeh-z-bozic-jak-se-kupec-zbavil.html
Žádné komentáře:
Okomentovat