Úcta účastníkům protifašistického odboje v Božicích

Účastník odboje František Vitouš
odpočívá na božickém hřbitově se svojí
 manželkou a dcerou...

 I letos přichází období, kdy se v celém Česku daleko více připomíná hrdinství lidí, kteří neváhali a každý svým způsobem, ale s podobným odhodláním se v průběhu 2. světové války zapojili do protinacistického odboje a se zbraní v ruce či nezištnou pomocí v něm nasadili svůj život. S historií Božic jsou tímto způsobem spojeni minimálně tři známé osobnosti, které v určité etapě svého života v Božicích žili. Jmenovali Jan Fráňa, František Vitouš a Antonín Daněk.

Jan Fráňa (1907 - 2000)

 Ivančický rodák (*31.12.1907) Ing. Jan Fráňa (John Frana). Své dětství strávil v letech 1914–1920 v německém prostředí bývalých Sudet v obci Božice na Znojemsku, aby se od poloviny 30. let navždy pohyboval v zahraničí, především v západní a severní Africe. Přesto zůstal celoživotním zapáleným a neochvějným vlastencem. Ani vteřinu neváhal a od roku 1940 se zapojil do činnosti čs. vojenského odboje ve Francii (Agde, Marseille), posléze ve Velké Británii (Cholmondeley) a následně v severní Africe (Káhira). Až do konce života žil v městě Las Palmas na Kanárských ostrovech, s domovinou čile komunikoval a po roce 1989 ji i navštívil Setkal jsem se s ním osobně 1.8.1991. Zemřel 10.3.2000 na Kanárech.

František Vitouš (1906 - 1973 )

I životní osudy zanesly Františka Vitouše do Božic. Za života na určitou dobu do hájenky v Českých Křídlovicích a po smrti odpočívá na božickém hřbitově. Jeho příběh nebyl dlouho božické veřejnosti tak známý. Vše se změnilo až v posledních letech, kdy byl velmi podrobně zpracován a dočkal se i veřejné úcty především v obcích na Moravskobudějovicku. Jako hajný poskytl úkryt třem parašutistům z výsadku Spelter, kteří byli ve spojení s odbojovou skupinou na Vysočině zvanou Lenka- Jih. podrobné materiály, vzpomínkové slavnosti a publikace i minimuzea najdete hlavně v obcích Martínkov a Příštpo u Mor. Budějovic. František Vitouš se po zásahu gestapa do konce války skrýval, jeho dcery (jednou z nich byla nám všem známá paní Božena Rezková) skončily ve sběrných táborech např. ve Svatobořicích. Podrobně jsem vše popsal v několika příspěvcích na tomto blogu.

Antonín Daněk (1922 - 1949)

Kontroverzní osobnost, která dodnes vzbuzuje v Božicích emoce a jejíž příběh závěrečných etap jejího života není dosud plně objasněn. Jako člen partyzánské brigády Jana Žižky se zapojil do řady partyzánských akcí na Valašsku. Kterých konkrétně nevíme, víme ale, že občané vypálených pasekářských osad (Ploština, Prlov a Vařákovy paseky), neodpustili partyzánům to, že jim při zátahu nacistických komand a gestapa nepomohli a nechali je na holičkách. Spisovatel Ladislav Mňačko (v roce 1967 emigroval do Izraele, který byl též členem této brigády, napsal, že jim pomoct měli. Veliteli jednotlivých skupin však byli sovětští partyzáni a ti rozhodli jinak...Navíc si vyřizovali účty i mezi sebou. Antonín Daněk dostal po válce "trafiku" - statek v Banticích na návsi (dodnes ten dům stojí), oženil se, manželům se narodila dcera, ale taky se za nimi do Bantic přestěhovala z Francovy Lhoty celá rodina. Antonín Daněk s manželkou a dcerou odešli na další "partyzánský dar" - do Havranovy vily v Suchohrdlech u Znojma (i tento dům stojí a je nádherně opraven a přeměněn v turistické centrum). Na jaře roku 1947 dostal poslední "trafiku" - stal se hostinským v Božicích. Součástí hostince (dnes kino Marta) byl i malý byt, kam se Daňkova mladá rodina nastěhovala. Jenže přišel únor 1948 a donedávna aktivní odbojář (a podle různých indicií i krátce člen KSČ) se zapojil do odboje - jenže tentokrát protikomunistického. Od konce prosince 1948 byl v kontaktu se svými dávnými partyzánskými přáteli na Valašsku, kteří tam založili odbojovou organizaci nazvanou po dceři jejího velitele Josefa Vávry - Staříka "Světlana". Antonín Daněk byl pověřen vybudováním odnože Světlany na Znojemsku. Šel na to po partyzánsku trošku bezhlavě a asi i méně zodpovědně. Podařilo se mu získat ke spolupráci celou řadu občanů z Božic, Českých Křídlovic, Borotic a Lechovic a svou skupinu nazvali "Světlana - Jarmila". Spojku měli i ve Znojmě a když došlo k zatýkání Světlanářů, uprchl se skupinkou velitele Světlany do sovětského pásma okupovaného Rakouska. Co se semlelo v zajateckém táboře v Rakousku a jaké vztahy tam panovaly, úplně přesně taky nevíme, i když toho víme docela dost ... Pravdou je, že se Daněk dvakrát vrátil do vlasti. Při druhém návratu v květnu 1949 byl již pod dohledem StB a při pokusu o jeho zatčení u Smetanů (masna) došlo k přestřelce, při níž přišel Antonín Daněk v noci z 15.na 16.5.1949 o život. Pod sudem na vodu na dvoře domku Jana Filipa (dům je přestavěn a existuje dodnes) byl nalezen velký obnos peněz, které měl Daněk donést do Rakouska. Nedonesl.... Antonín Daněk je pohřben v rodinném hrobě v Prosiměřicích. Antonínu Daňkovi je na tomto blogu věnováno více než 100 kapitol v seriálu Světlana!

Objekt bývalého hostince (dnešního kina Marta) stále existuje, ale jeho údržba a třeba přebudování na památník odboje, je v nedohlednu....

                                                    (lan)

Původně publikováno 25.4.2021