Když chceš konat dobro...

V blízkosti valtrovické Formózy
směrem k Českým Křídlovicím
v oblasti Petrovické pustiny

Psala o tom problému ve čtvrtečních Lidovkách dramaturgyně Kristýna Žantovská. A já nevím proč, ale mně hned na mysl naskočila nedávná facebooková polemika mezi dvěma božickými zastupiteli, jež se týkala taky úklidu odpadků ve veřejném prostoru.

Jádrem pudla byl spor o to, jestli máme odpadky posbírat do pytle, nechat ho stát na viditelném místě a posléze informovat obecní úřad, aby pytel (pytle) odvezl. Jinou variantou téhož bylo vyfotografování inkriminovaného místa s odhozeným odpadem (na to upozorňuje na FB každou chvíli některý z božických všímavých občanů) a poté tuto fotografii umístit na FB. Já osobně tento způsob vnímám jako jednu z možností, jak na nepořádek ve veřejném prostoru upozornit a tím přispět k úklidu inkriminovaného místa. Nemůže přece nikdo po občanovi chtít, aby takové "nečistoty" nakládal do svého vozidla...

Je třeba přiznat, že úklid božických zákoutí se už dávno významně zlepšil a jakmile se někde něco objeví, je to Službami Božice záhy naloženo a odvezeno do sběrného dvora. Jediné, za co musíme zaplatit je odvoz většího množství stavební suti, ale to už je jiná písnička ...... V Božicích skládka stavební suti pro božické občany momentálně není.

                                                      (lan)

Zamyšlení Kristiny Žantovské:

ETCETERA

Chceš konat dobro? Zaplať si

Zkázou veškeré spontánní dobré vůle a činorodosti jsou úřednická nařízení. Když uděláme něco, co není pojmenované ve vyhláškách a předpisech, narazíme. Stát je tu především proto, aby občana neustále kontroloval. Zasadím macešku k patě stromu v zaprášené ulici a zpoza rohu vykoukne úředník a uplatní své právo mi to buď zakázat, nebo mě zkasírovat, protože to nesmím – je to jeho území, o které se úspěšně nestará a nezajímá. Zasazená kytka sice nikomu neškodí, ale takové argumentaci úředník nerozumí.

Tohle jaro se možná uklízelo víc než kdy jindy. Lockdown donutil lidi zůstat ve městě nebo ve svém okresu a cesta z nudy vedla kudy? Do lesa. Spousty lidí se zapojily do iniciativy vyčistit své okolí nebo místa, kam chodí na procházky s dětmi nebo se psy. Do nedalekého lesa se vydaly i dvě matky z Prahy 6 – děti se vylítají a ony v lese poklidí. Vzaly velké černé pytle na odpadky, natáhly gumové rukavice a sbíraly, co našly. Směska to byla pestrá, no směsný odpad. Když naplnily čtyři pytle, zdaleka nebylo hotovo, ale víc neunesly. Pytle odtáhly na příjezdovou cestu a zavolaly otcům svých dětí, který z nich by pytle mohl odvézt.

Dobrý pocit z veřejně prospěšné a spontánní akce ale trval krátce. Druhý den před bránou sběrného dvora manžel narazil na hlídače, co kontroluje, s čím a proč tam kdo jede. Předložení občanského průkazu následovalo. Když hlídač zjistil, že je to odpad směsný a nevytříděný, odmítl ho převzít. Vysvětlování, jak k tomu došlo, ho nezajímalo, ale nakonec změkl. Pro jednou udělá výjimku, ale příště už bude vyžadovat peníze, téměř tisíc korun. Směsný odpad mají svážet jenom popeláři, basta!

Aby v tom bylo úplně jasno, byl ještě dotázán hlavní magistrátní úředník, který má na starosti odpadky. Směsnou kolekci prý vezmou na skládce v Úholičkách a našinec, co nesbírá v lese jenom houby, tam zaplatí za dvacet kilo pouhých padesát korun.

KRISTINA ŽANTOVSKÁ

dramaturgyně