neděle 6. září 2015

Fotbal: Nevyhrát v Jaroslavicích? To by byla ztráta (foto+dopl.)

Nevyzpytatelným soupeřem byly tentokrát Jaroslavice. Až na gólmana a kapitána Luďka Juhaňáka mladý perspektivní tým. Naši bez hrajícího trenéra Bruna, dále bez Ramba, Ramona a taky Vojty. Změny v sestavě tak byly dány i těmito okolnostmi.
TJ Sokol Jaroslavice - TJ Sokol Božice 1:2 (0:1). Naše branky dali Evžen Egner a Pavel Ležák.


Domácí zahájili zostra a málem svůj tlak zakončili úspěšně. Už v 1´ kopali roh, ale Honza stojící u přední tyče jej hlavičkou odvrátil na další. I ten druhý zahrávali domácí perfektně a odražený míč dopravili do branky. AR L. Nikolai však signalizoval ofsajd a gól nebyl uznán.
Pak však po zbytek prvního poločasu bylo na hřišti pouze jedno mužstvo, a to naše.  Hráli jsme dneska v jiném rozestavení vzadu a nutno dodat, že premiéra se takto sestavenému "zadku" vydařila. Pochvaloval si to i gólman Míša. Na levém beku nastoupil Honza a najednou zde byla jistota, stoper Jara jezdil nahoru dolu, byl všude a podle našeho názoru se v druhé půli až moc vysiloval přesuny na rohy a sprinty zpátky. Ale mladý trénovaný borec zvládne všechno! Na pravém beku úřadoval jeden z našich včera nejlepších hráčů Roman Šob. Prakticky nechyboval a byl vždycky tam, kde ho bylo třeba. Navíc má tvrdou střelu, která náš tým zdobí. Největším překvapením však pro nás včera byl výkon Zdeňka. Na místě předstopera se konečně našel. Ukázalo se, že to může být místo pro něho, pokud je za ním rychlý stoper. Vysoký urostlý zadák budí vždycky respekt a my takových hráčů zase až tak moc nemáme! Ve středu zálohy operoval Jura (včera hodně pohyblivý) a s ním jeden z našich největších talentů Kája. Zraje a roste zápas od zápasu. Oba krajní záložníci Míša a dorostenec Patrik (ve druhé půlce v útoku) odehráli svůj standard a všichni se snažili připravit co nejvíc šancí pro naše dva hroty Evžena a Lopíka st.
Kromě zmíněných změn v naší sestavě a výkonu delegovaného asistenta rozhodčího to ještě bylo nezaviněné zranění našeho střelce první branky Evžena. Ve 44´ jsme kopali standardku na Jirkův míč vyskakoval Evžen a při dopadu zůstal ležet v bolestech na zemi. Verdikt v nemocnici zní: tři zlomené zánártní kůstky!
I my jsme brzy po začátku kopali několik rohů (3´, 2x v 6´) a taky po střele Romana v 9´. Honza kopal roh a Jarova prudká hlavička si vysloužila náš první potlesk, byť neskončila v síti. Pěkně vystřelil i Kája ve 12´ a poprvé se blýskl Zdeněk, když z protiútoku odvracel na roh. I tentokrát byly oba rohové kopy domácích kopnuté velmi dobře a byly nebezpečné. Z našeho velkého tlaku pramenily občasné chybičky. Jedna taková Jarova minela a Míšovo vyběhnutí už už zaváněly, ale výborný Romanův zákrok před čárou poslal míč do zámezí. V 21´ posunul Kája míč Evžovi a ten nezaváhal a nohou dal náš vedoucí gól. Ujali jsme se vedení 0:1.
Ve 23´ opět výborný obranný zákrok Romana. "Evža dneska jezdí jak pila, ten se mi líbí," pochvaloval si jeden z dvacítky našich fanoušků. Po Jurově rohu poslal Lopík ml. míč vysoko nad (26´) a Evžův centr ve 28´ poslal tentýž hráč těsně mimo. Ovládli jsme střed hřiště, kde bylo hodně vidět Juru Pavelčíka a mladé dravce Káju, Lopíka ml. a Evžena. Nebezpečnou střelou se připomněl Lopík st., ale Luděk Juhaňák byl pozorný. V dobré příležitosti se po individuální akci ocitl Míša Top, ale v gólovce nastřelil ve 32´ vracejícího se obránce. Ve 34´ vypálil svou pověstnou ránu Roman a domácí obránce se štěstím srazil míč na tyč!!!. Náš potlesk si vysloužil v 35´ Míša Top, i když svou individuální akci poslal vedle vzdálenější tyče.
Až ve 40´ se objevil ojedinělý útok domácích. Bylo víc než zjevné, že jim velmi citelně chyběl distancovaný hráč Jan Hoc. A pak přišla 44´, náš VPK a nešťastný Evženův doskok!!! Evžen musel střídat.
Jeho místo zaujal Lopík ml. a na kraj zálohy přišel Broněk Horáček. Nebyla to příliš šťastná volba, Broněk se čtvrt hodiny nemohl vůbec chytit a my jsme tak domácím umožnili hrát. Ti toho využili a v 51´ srovnali na 1:1. Nám se to moc nelíbilo, protože jsme byli přesvědčeni, že domácí AR měl mávnout ofsajd!
Konečně v 56´ rozvíjíme útok. Evža nám však citelně schází. Domácí začaly ubývat síly a začaly se množit jejich fauly. Tlak jsme využily v 62´, ale jasný gól Patrika - Lopíka ml. nebyl uznán pro domnělý ofsajd signalizovaný opět AR L. Nikolaiem. Obětí faulů byli Kája, Míša Top i Lopík st. Mladší Lopík se snažil a vybojoval v 70´ roh. Zahrával ho Jura Pavelčík. Míč šel tak do výše pasu mezi dva zadáky, ale Lopík starší tam měl hlavu a míč poslal do branky. Šli jsme opět do vedení - 1:2 - a to jsme uhájili až do konce. Šance na další gól taky ještě byly, ale žádná se neujala. Třeba v 73´ zakončil náš útok střelou do gólmana Roman nebo v 83´ Roman vybojoval míč, Míša ho výborně potáhl a jeho střela byla sražená na roh. Pěkná levačka Karla šla v 84´ těsně nad. I tak velký potlesk. "Běž blíž k tatovi, nebo ty se s tatou nebavíš?" byl jeden s povzbuzujících pokřiků na mladšího Lopíka.
V závěru šel na hřiště Prochy místo Patrika a dvakrát výbornými zákroky zachraňoval naše čisté konto Zdeněk. Fakt se mu dneska zápas vydařil.

Kromě zraněného Evžena tak zůstává jediným stínem utkání skutečnost, že jsem  nevrátil propisku, kterou mi nezištně půjčila paní prodávající občerstvení. Propisky sice bere jako suvenýry ze zahraničních cest i pan prezident Klaus, ale já nechci být jako on a pokusím se tužku nějak kompenzovat.

Mezi diváky panovala dobrá přátelská nálada, a i přes chvilkové rozhořčení z neuznaných gólů jsme z Jaroslavic odjížděli v pohodě. Já musel sednout za volant Ivanova výborného superbu, jelikož Ivanovi i Mirovi byla zima (fakt tam hodně protahovalo) a šli se zahřát. I ten superb jel výborně, tak jako se nám včera líbil výkon celého našeho mužstva.

A ještě jedna perlička mě napadla, když jsem se teď vracel z obchodu. Hned na začátku zápasu se tam blízko nás hlasitě ozývala jedna domácí příznivkyně, která ale znala i naše hráče a mě potěšila. "Von ještě hraje Pavelčík?" položila si řečnickou otázku ona dobrá žena při pohledu na nastupující mužstva. "A co tam dělá Jandásek, ´dyť mu minule vyrazili zub, ´sem četla na internetu!" A tak jsme paní rádi doplnili její znalosti božického fotbalu: Jura Pavelčík je naše letošní výrazná posila a s vyraženým zubem Jary Jandáska to zase nebylo tak žhavé. Kus zoubku mu sice vyrazili, ale byla to nějaká vykotlaná sedmička, která by ho stejně brzo zlobila .... A paní zdravím, jako čtenářku tohoto blogu.

V neděli nás čeká doma soupeř z nejtěžších a letošní suverén přeboru TJ Sokol Hevlín. Zatím má impozantní skóre 27:0 a ze čtyř zápasů plný počet bodů 12. My máme bodů 9 a skóre 9:10.

                                        (lan)




































Žádné komentáře:

Okomentovat