Dyjákovický rodák zavražděn radikálními islamisty (dopl.)

Jediný zjištěný portrét Martina Hansala.
Zatím....

Docela by mě zajímalo, co u našich sousedů v Dyjákovicích vědí o svém slavném rodákovi Martinovi Hansalovi (1823 - 1885). Vsadím se, že skoro nic. Teda dneska už možná aspoň něco málo ano. Ptát se, jak si připomínají jeho památku, je pak už celkem zbytečné. Ale věřím, že všechno může být brzy jinak.


Doba se proměňuje, nachází dosud utajené nebo zapomenuté prameny a tak se postupně vyrovnáváme i se svou minulostí. Doba, kdy se lidem daří, kdy se cítí spokojení se svým životem (a tak tomu skutečně za vlády Andreje Babiše je), je zároveň dobou, kdy se v lidech probouzejí konzervativní hodnoty a v lidském podvědomí se ke slovu dostávají věci podstaty lidského bytí. Taky pátrání po všech aspektech vlastní minulosti, historie svého rodu, svého rodiště, místa, kde žijí, země, z níž pocházejí a událostí, které jsou s těmito místy spojené. Do pozadí se odsouvají zábrany, které ještě před nějakými třiceti či čtyřiceti lety bránily našemu poznání, našemu zájmu o vše, co se kdy kde stalo a je to s námi nějak spojené.
A tak nastává čas, abychom z prachu zapomnění zdvihly osoby a události, které tím prachem neměly nikdy zapadnout. A tak v Božicích probíhá hledání všeho, co je spojené s naším slavným spoluobčanem Josefem Schneiderem. Nevím, jestli můžu říct, že i rodákem, protože to ještě přesně nevím. Každopádně to byl křídlovický mlynář, který se v revolučním roce 1848 stal poslancem vznikajícího Moravského zemského sněmu. Markrabství moravské tak dalo o sobě důrazně vědět, tak jako by o sobě měla dát Morava vědět v současnosti. Všichni vidíme, jakým historickým omylem bylo ustaveni současných špatně fungujících krajů.
Ve čtvrtek 21.2.2019 jsme si v sále znojemské Besedy vyslechli moc zajímavou přednášku dr. Markela Markela (jinak jaroslavického občana) nazvanou Rozsekán na kusy aneb Cesta Martina Hansala z Dyjákovic do Afriky. 
Koho z nás by napadlo, že i třeba ve známém románu Pět neděl v balónu Julese Verna nebo v knize Henryka Sienkiewitze Pouští a pralesem najdeme stopy skutečných historických událostí z povodí afrického veletoku Nil, za kterými dneska můžeme vnímat i postavu dyjákovického rodáka Martina Hansala.
Nebudu tady podrobně vyprávět zajímavý příběh, v němž postava Martina Hansala tu vystupuje do popředí, tu se skrývá za přelomovými historickými událostmi. To vše jsme si vyslechli z úst Martina Markela. Já jenom připojím pár slejdů z přednášky a pokud se vám je podaří přečíst, vytvoříte si určitě představu, co přivedlo Martina Hansala do Súdánu a co ho nakonec stálo i život.
Už jako malý školák, synek dyjákovického chalupníka, pomáhal ve vyučování panu učiteli, sám pak učil na několika místech bývalého Rakouska, třeba v Branišovicích či v Laa a.d. Th. Měl velký zájem o zeměpis a přírodopis a to ho nakonec přivedlo na misijní cesty do Afriky. Vyučil se knihtiskařem, naučil se preparovat, zvládl italštinu i arabštinu (jazyk bari)... Do Afriky se poprvé dostal s katolickou misii v roce 1853. Pak v roce 1855. Na přelomu 50. a 60.let byl u císařského dvora ve Vídni jako sekretář matky císaře Františka Josefa I. Žofie, prodělal operaci ruky, ale táhlo ho to znovu do Afriky....
V roce 1861 vyrazil s jednou rakouskou expedicí pátrající po ztraceném cestovateli Ed. Vogelovi. V Súdánu se Martin Hansal roku 1865 poprvé oženil, ale žena mu záhy (1869) zemřela. Přesto se zde rozhodl zůstat natrvalo. Stal se konzulem (1863) a později honorárním konzulem (1871), který postupně zastupoval i Německo, Francii, Rusko, Itálii a Řecko. Psal i do vídeňského odborného časopisu, posílal sbírky do vídeňské zoo. Během Světové výstavy (Expo) roku 1873 naposledy navštívil Vídeň. Do Dyjákovic se už nikdy nepodíval. Vrátil se do Súdánu. Podruhé se oženil s místní dívkou a roku 1880 se jim narodil syn Martin Albert Sebastián. Hansal se stal i blízkým spolupracovníkem britského velitele Gordona paši.
V roce 1881 vypuklo v Súdánu povstání radikálních islamistů vedené Muhammadem Ahmadem zvaným Al Mahdí, proto zvané mahdistické povstání. Bylo namířené proti nadvládě Egypta, ale i koloniální velmoci Británii. Mahdisté dobyli roku 1883 Darfúr a r. 1885 i nové hlavní město Chartúm. Při jeho dobývání 26.1.1885 odmítl jak Gordon, tak Hansal Mahdího nabídku na odchod z obklíčeného Chartúmu a při útoku rozvášněných mahdistů byli oba zavražděni. Martinovo zohavené tělo bylo vhozeno do Nilu. Jeho syn byl vychováván na Mahdího dvoře s jeho ženami a dětmi a tam taky končí stopa po neobyčejně zajímavé osobnosti dyjákovického rodáka Martina Hansala. Záhadná však je i smrt Mahdího též ještě v roce 1885...
O smrti Martina Hansala napsal přímý svědek: "Žil ještě ve dvě hodiny odpoledne. Pak vtrhla na dvůr domu banda Arabů z Bari (místní kmen) a když vyšel Hansal na schodiště, uťali mu hlavu".
       (lan)

Na webu: https://medievalsaiproject.wordpress.com/2012/09/23/austrian-adventures-along-the-middle-nile-with-a-focus-on-the-meroitic-civilization/ najdete rovněž pohled na život a dílo Martina Hansala: