Ptákům chybí zdroj potravy. Vraťme život do krajiny

Božický holub obětí predátora?

Jistě jste si toho také všimli. Našim ptákům chybí zdroje potravy a valem jich ubývá. Ředitel kanceláře České společnosti ornitologické (i v Božicích známý) Zdeněk Vermouzek upozorňuje i na nebezpečný vliv predátorů.


Hlavním důvodem katastrofálního úbytku ptáků je přerod pestré zemědělské krajiny na průmyslovou krajinu s velkoplošným intenzivním zemědělstvím. V ní pak dramaticky ubyl velký hmyz a třeba takového sýčka už dneska prakticky neuslyšíte. Nemá co žrát. O třetinu pokles počet skřivanů polních, a tak už ani neplatí, že "skřivan musí vrznout, i kdyby měl zmrznout" (což bylo na Hromnice 2. února), protože prostě skřivanů podobně jako strnadů významně ubylo. Jak vypadá chocholouš dnešní děti nevědí, protože ho nikde nepotkají. A koroptev? Dříve nám v zimě běhaly na zahradách za plotem ... O zhoubných dotacích Evropské unie, které podporují výnosy na hektar, hospodaření na velkých lánech bez přirozených rozdělujících prvků (remízky, skalky, meze, aleje), je taky třeba mluvit, to všechno vytváří v naší přírodě tzv. zelenou poušť.
To jsou hlavní důvody, proč ornitologové sepsali petici s názvem "Vraťme život do krajiny", kterou může každý z nás podepsat zde: https://www.birdlife.cz/petice-za-krajinu/ .

               (lan)

K dokreslení problému ještě jeden příspěvek:

Ještě před několika staletími měly exotické druhy dřevin punc něčeho originálního a jedinečného. Bývaly ozdobou zámeckých parků a podobnou roli později hrály také u parků městských a v městské zeleni obecně.

Obliba cizokrajných dřevin však došla tak daleko, že v současnosti jsou vzácností spíše původní, domácí druhy. „Ať jede člověk do kteréhokoliv města Evropy, všude vidí v parcích a stromořadích stejné druhy – platany, duby červené, akáty, pajasany žláznaté, tůje, sakury… Podobně, jako volnou krajinu, postihla i městskou zeleň homogenizace, takže v parcích téměř nepoznáte, jestli jste v Helsinkách nebo v Barceloně,“ upozorňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Obliba exotických druhů nejen vytlačila původní dřeviny z městské zeleně, ale má i další negativní vlivy. Právě z parků a zahrad se totiž začaly šířit některé nebezpečné, invazní druhy dřevin. Týká se to například akátů nebo pajasanů, které v současnosti patří k velkým hrozbám pro biologickou rozmanitost nejen v rámci měst, ale také ve volné krajině, kde se masivně šíří a vytlačují místní druhy.

Dalším nebezpečím je, že kvůli sázení nepůvodních dřevin přicházejí o zdroje potravy místní druhy živočichů. Přestože to lidé často netuší, dokáží například domácí druhy keřů poskytnout svými plody potravu v průměru šestkrát většímu množství ptačích druhů, než dovezené nepůvodní dřeviny. U některých dřevin jsou rozdíly ještě větší. Například původní hloh obecný poskytuje potravu 32 druhům ptáků, nepůvodní hloh lavalův jen 3 druhům. Dřišťál obecný dává plody pro obživu 19 druhům ptáků, nepůvodní dřišťál Thunbergerův jen 7 druhům. A například původní svída krvavá uživí 24 druhů ptáků, zatímco nepůvodní svída výběžkatá jen 2 ptačí druhy. Plody z keřů slouží ptákům jako důležitý zdroj potravy hlavně na podzim a v zimě.

Sázení nepůvodních druhů tak přispívá k celkovému ochuzování biologické rozmanitosti.

Je třeba ořezat, jinak lípa sem jednoznačně patří

Pajasany už padly za vlast. Zaplaťpámbů....

Mokřad u Hoja Dvora