Nejen o Šebestiánovi Freytagovi z Čepiroh

Erb louckého opata Šebestiána...

Každý čtvrtek je od ledna do března 2019 malým svátkem milovníků místopisu Znojemska. Znojemské muzeum připravilo svůj tradiční přednáškový cyklus (letos už XXXIX. ročník) a protože jsem pamětníkem jeho skromných začátků, můžu říct, že jeho současná podoba vysoce překračuje svou kvalitou a rozsahem běžné vzdělávací a popularizační akce.


Samozřejmě nejezdím na vše a vybírám si programy, které mě nějakým způsobem oslovují. Lednové jsem kvůli nachlazení musel vynechat, zato únorové doufám zvládnu všechny. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14.2.2019, kdy historik a kurátor historických sbírek Mgr. Bc. Petr Eckl připravil poutavé vyprávění o známém  louckém opatovi Šebestiánovi Freytagovi z Čepiroh.
Není bez zajímavosti, že opat Šebestián pocházel z dnes již zaniklé vesničky Čepirohy u Mostu. Kdo sledujete vynikající seriál na ČT 1 Most!, víte asi, jaké konsekvence mi naskočily v hlavě! :-) Rodná víska budoucího louckého premonstráta padla v moderní době za oběť nesmyslné těžbě hnědého uhlí a je stejnou obžalobou zvrácené ideologie, která na bezohledném drancování našeho přírodního bohatství založila svoje fungování. To raději ještě pár solárních panelů než měsíční krajinu a vyloučené lokality Mostecka.
Nejvíc mě zaujala informace osvětlující okolnosti jmenování Šebestiána do funkce opata Louckého kláštera a náboženské situace na Znojemsku v 16. století. Moravu spravoval olomoucký biskup a ten poslal ještě nedostudovaného Šebestiána do Louky, aby zde udělal pořádek a pokusil se o rekatolizaci Znojemska. Zemí se totiž valila reformace z Německa a německy mluvících zemí (luteráni a později kalvinisté) a katolíci se ocitli v pozici menšiny. Značné množství královských měst včetně Znojma s výraznou německou menšinou totiž přešla k reformaci a loučtí premonstráti zůstali posledním významným katolickým ostrůvkem. Louckému klášteru patřily i rozsáhlé majetky na Znojemsku včetně kostela sv. Petra a Pavla v Českých Křídlovicích, kostela v Oleksovicích (ten se teď zrovna zkoumá), v Břežanech a jinde. I tady u nás jsme se museli s protestanty vyrovnat, aby další faráři byli opět katoličtí, někteří přišli přímo z premonstrátského kláštera v Louce a jeden z nich má u zdi naší fary svůj náhrobek, protože tenkrát byl náš hřbitov kolem kostela a on zde byl pohřben. Současný hřbitov funguje až od roku 1821.
Znojemské přednášky však nejsou jenom o zajímavých tématech kvůli kterým tam jedeme, ale taky o lidech, s nimiž se tam potkáme a s nimiž se rádi pobavíme. I náš božický ostrůvek tam byl, stejně jako naše "petrovická skupina badatelů a zájemců o regionální historii". A úplně výborná byla diskuze s dobšickým starostou Jaroslavem Jenšovským. To, co se mu podařilo v Dobšicích za poslední léta vybudovat, to se jen tak nevidí. Samozřejmě, že ho naše chvála potěšila, což s úsměvem a skromností sobě vlastní (známe se už léta) okomentoval slovy: To víte, když máte vizi! A jal se nám představovat svoje další plány, jak Dobšice vylepšovat a dokončovat rozpracované projekty.

Až tam jsem si uvědomil, že souběžně s touto přednáškou probíhá zasedání božického zastupitelstva, které jsem po 29 letech poprvé nenavštívil. Tak snad se brzy dočtu, o co zajímavého a důležitého jsem přišel.

Příští čtvrtek 21.2.2019 nebudu ve Znojmě opět chybět (pokud mě nezklame můj naftový oř). Přednášku bude mít jaroslavický historik Martin Markel a to je vždycky jeden z velkých svátků tohoto znojemského cyklu přednášek. Vloni např. přednášel o historii vinařství na Znojemsku a minulý týden byl zvolen předsedou jaroslavických vinařů. Letos bude tématem je povídání osud jednoho cestovatele z Dyjákovic...
                                                                 (lan)