středa 15. dubna 2020

Sovětské bombardování Brna v dubnu 1945 (2. část)

Až do neděle 15. dubna 1945 panoval nad Brnem relativní klid. Předzvěstí blížící se změny byla noc ze 14. na 15. dubna. Tehdy se nad moravskou metropolí objevily sovětské víceúčelové dvouplošníky Po-2, které Brňané kvůli charakteristickému zvuku jejich motorů překřtili na „šicí strojek nebo singrovku“.


Tyto stroje, které upomínaly spíše na časy 1. světové války, byly nad město vyslány, aby provedly průzkum před nadcházejícím útokem Rudé armády, jenž byl zahájen 15.4.1945 v 10.00 h. Od tohoto dne až do osvobození moravské metropole (26.4.1945) se sovětská letadla stala nedílnou součástí brněnské oblohy. Nad městem se střídaly průzkumné, bombardovací, bitevní a stíhací letouny. Na rozdíl od amerických bombardérů útočily sovětské stroje na Brno jak během dne, tak v noci. K denním náletům využívalo sovětské letectvo vedle lehkých bombardérů A-20G především slavné dvoumístné bitevní letouny Il-2 „Šturmovik“, které útočily na kolony německých vojáků a bojové techniky.
Při nočním bombardování se velmi osvědčily již zmiňované dvouplošníky Po-2. Ačkoliv jimi shazované zápalné a tříštivé pumy nezpůsobily díky své malé hmotnosti německým jednotkám větší ztráty, monotónní zvuk motorů těchto pomalých strojů silně působil na psychiku vojáků Wehrmachtu, kteří si po celodenních bojích nemohli vychutnat chvilku klidu ani v nočních hodinách.
Důkazem toho, že osádky sovětských dvouplošníků si nedělaly příliš těžkou hlavu s tím, kde se zbaví nákladu pum, je druhý útok, který se odehrál půl hodiny po půlnoci. Nad spícím městem se opět objevily osamocené stroje a klapavý zvuk jejich motorů přerušily občasné detonace svržených bomb. Stejně jako v případě útoku na královopolské nádraží shazovaly malé tříštivé a zápalné pumy. Noční oblohu a ulice města navíc ozařovaly světlice, které se pomalu snášely k zemi na padáčcích. Ani osvětlení cílové oblasti nezabránilo tomu, že většina svržených bomb skončila v obytných čtvrtích města. Poslední skupina sovětských dvouplošníků zaútočila na Brno ve 03.21 h. Na město se opět snášely světelné rakety v podobě „vánočních stromečků“ a směs tříštivých a zápalných fosforových pum. Jednotky F-Dienst tak měly až do rána plné ruce práce, když musely hasit několik zapálených objektů.
K velkému leteckému útoku bitevních a bombardovacích letadel 5. letecké armády VVS došlo v ranních hodinách 17. dubna. Bombardování se zaměřilo na slatinské letiště dosud aktivně využívané letouny I./JG 53 a Černovice, kde se podařilo sovětským pilotům zapálit sklady pohonných hmot, z nichž začal stoupat k jarní obloze ohromný mrak černého dýmu. Bomby se nevyhnuly ani brněnským jatkám, kde následný požár zničil maso uskladněné v mrazících boxech. Ve stejném dni došlo k reorganizaci jednotek Luftwaffe na území Moravy. Brno a okolí měly nyní chránit Messerschmitty Bf 109G a K od JG-77 a I./JG 52. Před stupňujícími se nálety sovětských letounů a blížící se frontou hledala řada Brňanů dočasné útočistě na venkově. Lidé, kteří se rozhodli zůstat ve městě, se postupně přesunuli do sklepů a krytů.
 18. dubna se na předměstích Brna poprvé objevily sovětské tanky. Šlo o čtyři tanky průzkumné tankové čety 41. gardové tankové brigády 7. mechanizovaného sboru, které se probily od Popůvek až k brněnskému Ústřednímu hřbitovu, kde byly následně zničeny německými protitankovými děly. Šlo o předzvěst nového útoku sovětských jednotek na Brno, který byl zahájen na úsvitu 19. dubna. K podpoře útočících pozemních jednotek byla do vzduchu vyslána bombardovací a bitevní letadla 5. letecké armády VVS. Letecké útoky se soustředily především na jižní a západní brněnská předměstí. V Pisárkách zasáhly bomby tramvajové remízy a vodárnu, následkem čehož byly přerušeny dodávky pitné vody do celého města.
19. dubna 1945 zaznamemaly první úspěch i obsluhy německého flaku, jimž se podařilo vážně poškodit sovětský lehký bombardér A-20G Boston. Osádka sovětského stroje se nakonec rozhodla nouzově přistát u Vacenovic. Letecké útoky sovětských letounů na zjištěné nebo domnělé pozice německých jednotek probíhaly i během následujícího dne. 20. dubna bombardovaly letouny 5. letecké armády VVS v odpoledních hodinách centrum Brna a večer zaměřily svou pozornost na Židenice. Sovětské stroje se nad městem objevovaly ve stále rostoucích počtech. Jejich narůstající aktivita úzce souvisela s připravovaným závěrečným náporem Rudé armády na Brno.
Poslední letecký poplach byl v moravské metropoli vyhlášen ve večerních hodinách 22. dubna. Tento poslední Fliegeralarm již nebyl až do osvobození města jednotkami 2. ukrajinského frontu odvolán. Během noci z 22. na 23. dubna 1945 se ozýval z jihovýchodních předměstí Brna neustálý hřmot leteckých motorů přehlušovaný sériemi explozí svržených pum. Vedle obytných čtvrtí v Židenicích, Juliánově a Černovicích bylo opět bombardováno slatinské letiště. Mnoho bombardovacích a bitevních letounů 5. letecké armády zamířilo oné noci, kdy se „nad Brnem rozevřelo pravé peklo“, k tradičním cílům, mezi kterými nechyběly teplárna a elektrárna na Radlase. Po zásahu posledně jmenovaného energetického podniku zůstalo město bez elektrického proudu.

V článku použity údaje z práce Martina Vlčka - Spojenecké nálety na Brno v letech 1944 - 1945, IS MU v Brně, 2006

            (lan)

Žádné komentáře:

Okomentovat