Světlo na konci tunelu

O víkendu je ještě nebudeme prohánět
po novém asfaltu. Zatím je to jenom
podkladová vrstva

Koronavirový tunel nás pomalu ale jistě opouští, i když se tomu nouzový šéf pan Hamáček brání zuby nehty. Světlo na konci tunelu už vidíme, tak jako vidím jeden skvostný plod meruňky, který přežil dvojitý atak nepříjemných mrazů a jemuž jeho bratři, sestry a celé široké příbuzenstvo padly za oběť.


Světlem na konci tunelu jsou i naše májová koťátka, která přišla na svět přesně v polovině měsíce dubna. mají se čile k světu a zatím to zvládají bez roušek. :-) I v Česku by nám prospělo, kdybychom převzaly německý model dobrovolného nošení roušek s povinností nosit je v uzavřených místnostech. Včera jsem postál několik minut v brněnské výdejně společnosti Alza.cz s rouškou na obličeji a třímetrovými odstupy. Bylo tam k nevydržení a každý, kdo vylezl druhou stranou ven, si roušku na chvilku posunul k bradě a zhluboka vydýchl...
Na dvoře dneska taky dýchám zhluboka a testuju, jestli nemám koronavirus. Nemám, neomylně cítím asfalt.... to právě Colas pokládá podkladový asfaltový koberec na místní komunikaci Za Školou.
Taky dole na dílnách ve "stanici" se celý týden intenzivně maká. Už jsou tam nová okna a stojí tam lešení, tak možná dojde i na fasádu. Foto dodám, až pojedu okolo.
Po vsi se sečou veřejná prostranství a upravují se zelené plochy. A na hřišti pod závlahou přistál ráno čáp. I ten pták se potřebuje v tom parnu trošku osvěžit. A dobrá zpráva k tomu: Je to tentýž jako vloni.....
Nejvíc se momentálně diskutuje kolem dvou tří nepovedených vládních opatření v rámci uvolňování přísného režimu nouzového stavu. Rodičovské veřejnosti se vůbec nelíbí plán na otevření "dětských útulků" pro žáky 1. stupně ZŠ. To nejhnusnější, co tam vláda zdůraznila, je fakt, že do školy nebudou smět děti, které žijí ve společné domácnosti s rodiči či prarodiči, kterým je víc než 65 let. To je totální diskriminace a znevážení vícegeneračního soužití, které bylo kdysi naprostou normou a zcela běžné. Už jsem tady psal, že sám nerespektuji nařízení, abychom nenavštěvovali svoje staré rodiče. Prostě a jednoduše za nimi minimálně jednou za týden jedu, ať se to vládnoucí garnituře líbí nebo ne. Nesmyslná nařízení se prostě nemusí respektovat, tak jako platí odhodlané zvolání pana profesora ve Vyšším principu: Vražda na tyranu není zločinem!
Další nesmyslná vládní opatření se týkají otevření restaurací a hospod. Jednoduše řečeno, bylo by lepší je k určitému datu otevřít s několika omezeními a dodržováním hygienických předpisů - a basta! Navíc oznámenými daty do toho všeho vnesli vládní politici pěkný zmatek. Marně se tak radoval jeden božický občan, že se sejdeme už 25. dubna. Úplně přeslechl, že to má být až 25. května a to jenom na zahrádku, kde teda nastane boj o místo!!! Nemluvě o WC, kam se nebude moci chodit, protože je uvnitř hospody. Tak nám vláda vzkazuje, že to máme dělat jako ti, co si dávají lahváče u obchodů!
Ani s oddalovaným otevřením holičství a kadeřnictví to vláda netrefila na hlavičku, ale práskla se pěkně do kolena! A přitom paní Monika Babišová chtěla jít ke kadeřníkovi už před Velikonocemi. Ale ona si asi nějak poradila...
No a poslední zpráva je taky pozitivní: Od pondělka můžeme chodit vyřizovat věci na obecní úřad. Co půjde, bude vyřízeno v přízemí. Aspoň tak to doporučuje česká vláda. Co vyřídíme v přízemí božického kulturáku, nevím. Nejlíp, když tam nemusíme chodit vůbec.

                                                              (lan)