28. říjen 1918 na jižní Moravě, tedy i v Božicích

Tématu vzniku první Československé republiky v roce 1918 jsem se na tomto webu již v minulosti věnoval a občas toto téma rezonuje i v diskuzních příspěvcích. Je zde několik uzlových bodů, kolem nichž mají názory diskutujících různý úhel pohledu.
Ten základní se týká vymezení území nového státu, ten druhý řešení národnostní otázky. Božice, České Křídlovice a další obce v okolí patřily do oblasti, která se nacházela ve složitější situaci. Historické území markrabství moravského, národnostním složením od dob po třicetileté válce s převahou německy mluvícího obyvatelstva  (včetně Židů, kteří též z pragmatických důvodů používali němčinu). Politická reprezentace Čechů a Slováků se v průběhu 1. světové války začala připravovat na vznik samostatného státu. Oblasti s převahou německy mluvícího obyvatelstva chtěly zůstat v rámci Rakouska. Události konce října a počátku listopadu 1918 proto vedly ke střetu. Zatímco v Praze bylo vydáno 28.10.1918 prohlášení nezávislosti Československa, tak ve Znojmě se 3.11.1918 sešli poslanci říšské rady a zemského sněmu z Německé jižní Moravy na krajském shromáždění a prohlásili Německou jižní Moravu za součást Dolního Rakouska a nově vzniklého státu Německé Rakousko. 22.11.1918 vydalo prozatímní Národní shromáždění Německého Rakouska mj. zákon o hranicích a rozsahu státního území. Československá vláda se však těmto nařízením a zákonům vůbec nevěnovala, naopak se snažila posílit územní integritu nového československého státu v historických hranicích Čech, Moravy a Slezska tím, že do těchto oblastí posílala vojenské jednotky složené z demobilizovaných dobrovolníků bývalé rakousko-uherské armády a legionářů. Z Božic a Křídlovic nemáme žádné zprávy, že by se těmto československým vojákům postavil někdo na odpor. Obsazení jižní Moravy tak proběhlo podle plánu a v podstatě bez boje. Některá větší sídla - třeba Pohořelice nebo Miroslav - byla obsazena 20.11.1918, centrum této oblasti město Znojmo 16. (17.) 12.1918. Krajské hejtmanství Německé jižní Moravy emigrovalo do Retzu a 12.1.1919 se naposledy pokusilo zaslat velmocím memorandum vycházející z výsledků sčítání lidu v roce 1910. V Božicích žilo tehdy 1 118 Němců a 4 Češi, v Českých Křídlovicích 1 174 Němců 4 Češi. Bylo to beznadějné počínání, jak ve svých dokumentech přiznávají i sami představitelé sudetských Němců. Vše právně zakotvilo podepsání smlouvy velmocí s Rakouskem (nový název státu) v Saint-Germaine-en-Laye 10.9.1919 a přijetí československé ústavy 29.2.1920.
Při sčítání obyvatel v roce 1921 žilo v Božicích 1176 Němců a 58 Čechů a v Českých Křídlovicích 1227 Němců a 40 Čechů. Při uvádění národnosti se postupovalo v roce 1921 podle vyhlášky: "Každý, kdo má českého otce nebo českou matku, ... je Čech." Tak tolik k významu 28. října 1918 v našich božických dějinách.

                                                                                Ladislav Nevrkla