 |
| Tzv. Schupfen s vjezdovou bránou (po rekonstrukci) |
Proto jsou dodnes tak oblíbené a ceněné archeologické výzkumy (hovorově zvané vykopávky), které nám dokládají leccos zajímavého z nejdávnější minulosti, kdy lidé žijící na katastru naší obce ještě neuměli číst ani psát, protože to ke spokojenému životu prostě nepotřebovali. Těší nás, že se u nás našly zajímavé pravěké nálezy (viz článek na těchto stránkách "Záhada božického vota"), vůbec nám nevadí, že do mohylníků doby bronzové (nejvíc jich je u Borotic, ale jsou i u Starého Karlova) byli později v době stěhování národů pohřbívání langobardští bojovníci, kterým se nepodařilo úspěšně projít přes naše území, než dorazili do své nové domoviny v severní Itálii (viz Lombardie). Trošku nás zklamalo, že se v roce 1995 nepotvrdilo stáří kruhového hradiště (rondelu) na návrší na Kolonii nad Jiráskovým domem. A to jsme při výzkumu potvrdili existenci čtyř vstupních bran.
No a o vstupy do domů v naší obci mi dneska jde.
Dávám dohromady nějaký materiál o původní božické a křídlovické zástavbě a přitom jsem narazil na jednu zvláštnost, která i mě kdysi upoutala. Když jsme kupovali křídlovickou zahradu (na místě bývalého domu rodiny Brussovy a poté Chvátalů), tak mě zaujala čelní zeď u sousedního domu Kašíkových. Něco takového už se v naší obci pomalu nevidí a zaplaťpámbů Kašíkovým za to, že dům zůstal téměř v původním stavu, jak ho v roce 1945 převzali. Jednou by z něho mohlo být muzeum! To říkám se vší vážností.
Pouze drobnou úpravu dům zaznamenal. Totiž právě ta čelní zeď původně nebyla zdí, ale byl to tzv. "Schupfen" s vjezdovou bránou do dvora a brankou (vrátky) pro vstup do předsíně domu.
Starší domy v Božicích a Českých Křídlovicích byly prakticky trojího typu: buď se jednalo o velké selské usedlosti, nebo šlo o menší selská stavení, anebo to byla stavení malých rolníků (nazývaných Häusler) neboli chalupníků. Až později (většinou až po roce 1918) se stavěly domy dělníků, podnikatelů (např. mlynáře) a inteligence (úředníků, učitelů apod.).
Ale zpátky k dnešnímu tématu: tzv. "Schupfen" s vjezdovou bránou. U domku Kašíkových vidíme, jak to vypadalo, pouze vstupní brána byla již před léty zazděná. Podobným svědkem tehdejší výstavby je dům rodiny Urbanovy nebo dům paní Juřenové. Tam byla již horní část nad vraty zbourána, ale vstupní vrátka jsou dodnes rovněž funkční. Podobně vypadaly i další domy, které v této ulici dříve stály, ať už na naší zahradě, nebo mezi Kašíkovým a Širokých, nebo tam, kde před léty postavil Zdeněk Sigmund.
Jestli někdo víte, jak by se dalo přeložit to nelibozvučné německé "Schupfen", tak prosím. Jsem připraven dát této části menšího selského domu hezké české pojmenování.
Ladislav Nevrkla
 |
| Naše tuje zakrývají část "Schupfen". Vjezdová brána je zazděná. |
Hospodářskému stavení se říkalo kůlna, nebo šopa, v německém nářečí tedy "Schupfen".
OdpovědětVymazatCo se týká domku rodiny Kašíkových - není pravdou, že jde o zcela původní domek. Jelikož celý domek, jako většina ostatních domků v Křídlovicích, byl postaven z tzv. "kotovic", tak je tomu i u domku Kašíkových. Bohužel jednou přes noc, skoro celá čelní stěna, včetně okna, vypadla do ulice (nacházela se tam Kašíkových ložnice). Takže musela být ihned opravena, aby se tam dalo i nadále přebývat. Jinak vše zůstalo opravdu snad v původním stavu. Podle fotografie i osobního pohledu na domek, vše vypadá tak, jak si to dlouhá léta pamatuji (me)
1) " historie místa až potom historie lidí " je celkem blbost neb historii dělá především lidská činnost nikoliv neosídlená a nedotčená místa.
OdpovědětVymazat2 ) historie Božic potažmo celých moravských Sudet je historie německy mluvícího obyvatelstva nikoliv česky mluvícího. Z historického hlediska není důvod výraz schupfen překládat !
Opět promluvil velký znalec "veškeré" historie, škoda, že se však nikdy nepodepíše, třeba i ve zkratce. Zřejmě je velkým znalcem historie Českých Křídlovic-Božic, potažmo celých Sudet a současně moudrý znalec lidských činností, které se k těmto místům vztahují. Prostě opravdu pamětník na svém místě. (me - M.Egnerová)
Vymazata co nějaký argument v čem se pletu paní Egnerová, bylo by to mnohem přínosnější než argumentovat pamětí . Není důležité kdo to říká , ale co říká přesněji zda říká pravdu nebo si lže do vlastní kapsy .
VymazatNevím přesně, co myslíte, ale vestavěným vjezdům do domů, které vedly do dvora a byla nad nimi půda se u nás (okolí Mor. Krumlova) říkalo "forhóz". Ale toto je asi něco jiného, že? Koledová
VymazatTady se jedná o nekryté vjezdy, pouze taková brána, mrkněte se do zmíněné ulice Pod Starou školou (Nad Farskou zdí) na dům paní Juřenové (tam už zůstala pouze originální vrátka, na dům Ladi Kašíka (tam jsou vrata zazděná, ale z druhé strany (z naší zahrady) je patrné, jak kdysi vypadala) nebo dům Urbanových (před lety Leinweberů), tam je to jak u Kašíků. Je to prostě typický stavební prvek pro vesnice na východ od Znojma. Řekl bych typické stavení chalupníků. Budu se tématu ještě podrobněji věnovat. (lan)
OdpovědětVymazatJeště bych se vrátil k tvrzení k "historii místa" a osídlení. Diskutující si vytrhl myšlenky, jak se mu to hodilo a vyvodil z toho svoje závěry. Já jsem o pustinách nemluvil - naznačil jsem, že není nejdůležitější, kdo z lidí tady po sobě zanechal nějakou stopu, ale že je důležité, že tady NĚKDO tu stopu zanechal. Za jakých okolností sem lidé přicházeli a odcházeli, jsem neřešil. To by vyžadovalo podstatně širší plochu. A nemůžu souhlasit ani s tvrzením, že jih Moravy byl trvale osídlen německy mluvícím obyvatelstvem. Dost dlouho tady převažovalo česky mluvící obyvatelstvo, což dokládají zachované názvy obcí - ještě v roce 1581 se píše "ve vsi Cžeskych Krzidlowiczych" a na pečeti Božic z roku 1640 je napsáno "... Bosicz ...". Kdyby to bylo čistě německé, stálo by tam "Possitz". Ale říkám, je to na daleko důkladnější rozbor, k němuž můžou jen obtížně tyto stránky sloužit. Až po třicetileté válce přicházelo do kraje zpustošeného a vylidněného nové obyvatelstvo, a to téměř výhradně německy mluvící. Tenkrát se ale jazyk nepovažoval za nějakou výraznou překážku a obyvatelstvo zde usazené (a jejich potomci už samozřejmě) se považovalo Jihomoravany. Tak jako se za ně považujeme dnes my, ať už naši předkové přišli odkudkoli (ze Slovácka, z Hané, z Podhorácka, z Horácka, ale třeba i z Podluží nebo Valašska). Zajímavostí jsou třeba Čejkovice a Mackovice, kam v roce 1945 přišla většina obyvatel z Kopanic, což je kopcovitý kraj Bílých Karpat za Uherským Brodem. Do Čejkovic z Žitkové a Starého Hrozenkova, do Mackovic z Vyškovce a Vápenic. Ti lidé se znali už ze své domoviny a udržují kontakty dodnes ve své nové domovině. Tak jako kdysi ve středověku přicházela většina nových osídlenců z Bavorska a dá se předpokládat, že se taky znali už z původní domoviny (i když taky ne všichni, ale přeci jenom ...). Já vím, je to složité a nebylo to v reálu tak "čítankové", ale vždycky to mělo nějaký celkový kontext politický, vojenský, hospodářský, v případě třeba novokřtěnců nebo Židů i náboženský. (lan)
OdpovědětVymazatVidím, že je tu zbytečná jakákoliv diskuze, když mně tu někdo napadne, aniž se podepíše. To pak určitě není fér. A co se týká argumentace, což si moudrý anonym přeje, ale konkrétně se však sám nevyjádřil. Paměť mu totiž nestačí (nevím ,jestli jemu vůbec slouží). Já se jinak vyjadřovat k tomuto tématu nemohu, protože jsem byla skoro "sousedka" s Kašíkovými z druhé strany, takže opravdu vím přesně, jak to tam všechno vypadalo i uvnitř vypadalo. A vůbec nechápu, proč bych si měla pane anonyme lhát do vlastní kapsy. Je to nepochopitelné a hlavně bezdůvodné. (me)
OdpovědětVymazat