neděle 6. října 2013

Kapky z historie Božic roku 1925 - 2. díl

První čeští školáci v Božicích a
Křídlovicích z roku 1921
Nákladem Ústředního výboru Národní jednoty pro jihozápadní Moravu z roku 1925 vyšla též 171-tistránková publikace Rudolfa Kryčera nazvaná Jihomoravští hraničáři: kus historie a přítomnosti. Rudolf Kryčer, děda nedávného známého moravského politika Jana Kryčera, patřil k těm moravským představitelům, kteří velmi podporovali postupné dosídlování jihomoravského pohraničí česky hovořícím obyvatelstvem Masarykovy první československé republiky.
Na rozdíl od dnešních manipulátorů s historií, máme přímo v Božicích hmatatelné důkazy, že postupná čechizace jihomoravského pohraničí, byla cílená a úředně organizovaná. Těžko tedy někomu vyčítat, že se do nelehkého usazení na území po určitou dobu plynule dosazované německy mluvícím obyvatelstvem, zapojil. Dávní němečtí osídlenci přicházeli konkrétně v Božicích do téměř liduprázdné krajiny po třicetileté válce. Dobový název z poloviny 18. století pro Božice "Pustice" je toho nesporným důkazem. Podobně jako asi 20 obytných stavení, která tvořila tehdejší Božice a o něco větší počet domů a obyvatel v tehdy významnějších a větších Českých Křídlovicích. Češi přicházející po roce 1920 do našeho pohraničí nepřicházeli do liduprázdné krajiny, ale do míst hustě osídlených. Božice měly v roce 1921 (ještě před vznikem Kolonie) 1200 obyvatel, z toho bylo 79 Čechů, a České Křídlovice (tehdy do roku 1925 pod úředním názvem Velké Křídlovice - Gross Grillowitz) měly obyvatel ještě o trošku víc - 1267, z toho bylo 40 Čechů. Většina tehdy usazených Čechů pocházela z Jihlavského kraje a tam nacházely svoje zázemí, když někteří museli po Mnichovu opustit svoje domy v našich obcích.
Není tedy divu, že pro české děti vznikaly v pohraničních centrech české menšinové školy. Klášterní školka - dnes nákupní středisko vietnamského obchodníka - byla přímo ideálním místem pro vznik první české menšinové školy v Božicích. Řídící učitel pan Antonín Kvasnička asi bydlel v bytě, který i dnes slouží jako byt obchodnické rodiny, a ve škole působil po dobu celé její existence v letech 1921 - 1927. Rudolf Kryčer k českému školství v Božicích a Českých Křídlovicích uvádí: "Menšinová škola pro Božice a Křídlovice otevřena na podzim roku 1921 v Křídlovicích a měla ve školním roce 1921/1922 39 žáků. Z Hojavského Dvora (pozdější Pavlíkův, dnešní Čadův dvůr) bylo 13 žáků, z Božic 6 (rodina Havelka - Popela a Brabcovi), 2 žáci byli z Křídlovic (rodina Kourkova), ostatní ze dvora Karlova (Starého Karlova), který sice patří katastrem do Šanova, ale sem byl přiškolen pro menší vzdálenost.
Děti z obou zmíněných dvorů, ač mají daleko, chodí do školy vzorně, vážíce si vlídného a radostného ovzduší, kterého jim nemůže skynouti smutná domácnost bídně situovaných rodičů. Křídlovská škola jest pěkně umístěná v bývalé nemocnici boromejské vychovatelny."

               Ladislav Nevrkla
Správce české menšinové školy v
Božicích u Znojma. Škola stála v
Křídlovicích, tehdy samostatných
Takhle vypadala budova první české menšinové školy v roce
1965

3 komentáře:

  1. dovolím si fakta a následně přímou otázku : pařížská mírová smlouva v r. 1918 zajištovala vznik etnických hranic na základě národnostní většiny ( Sant-Germainská smlouva byla podepsána později ) a národy R-U obdržely autonomní status ( viz desáty bod prezidenta Wilsona) - na základě takto podepsané dohody a většinového obyvatelstva Sudet ( což sám potvrzujete v článku ) vyhlašují Sudety 29 a 30 října 4 autonomní celky - od 1 do 20 prosince nastupuje do pohraničí armáda ČSR ..... a otázka OPRAVDU SE DOMNÍVÁTE, ŽE OBLAST BOŽIC PŘIPADLA ČECHŮM LEGÁLNĚ A MÁ STÁT ZALOŽENÝ NA NEDODRŽOVÁNÍ SMLUV ŠANCI DLOUHODOBĚ PŘEŽÍT ( viz rozpad se Slováky a snaha Moravy o autonomii ) ? ? ?

    OdpovědětSmazat
  2. Zajímalo by mne, proč se člověk, který výše uvedené "moudro" napsal, pod něj nepodepíše. Když si za něčím stojím, tak se nemám zač stydět. Spíš mi připadá větší část okopírovaná a vsunutá do tohoto článku. (me)

    OdpovědětSmazat
  3. Rozhodující je historické území, proto si myslím, že člověk má znát velmi dobře historii místa, kde žije, aby uměl reagovat na demagogii jakéhokoliv druhu. Situace po velkých válkách je vždycky specifická a přináší i rozhodnutí a řešení, která můžou být nestandardní. Vlastně po všech válkách, které se nás kdy dotkly, byly nějaké důsledky a já se neodvážím být nějakým arbitrem toho, jak je hodnotit. Jenom k tomu prvnímu příspěvku - oblast Božic byla vždycky na Moravě, tak tam prostě je i dnes. (lan)

    OdpovědětSmazat