Kapky z historie Božic roku 1925 - 2. díl

První čeští školáci v Božicích a
Křídlovicích z roku 1921

Nákladem Ústředního výboru Národní jednoty pro jihozápadní Moravu z roku 1925 vyšla též 171-tistránková publikace Rudolfa Kryčera nazvaná Jihomoravští hraničáři: kus historie a přítomnosti. Rudolf Kryčer, děda nedávného známého moravského politika Jana Kryčera, patřil k těm moravským představitelům, kteří velmi podporovali postupné dosídlování jihomoravského pohraničí česky hovořícím obyvatelstvem Masarykovy první československé republiky.
Na rozdíl od dnešních manipulátorů s historií, máme přímo v Božicích hmatatelné důkazy, že postupná čechizace jihomoravského pohraničí, byla cílená a úředně organizovaná. Těžko tedy někomu vyčítat, že se do nelehkého usazení na území po určitou dobu plynule dosazované německy mluvícím obyvatelstvem, zapojil. Dávní němečtí osídlenci přicházeli konkrétně v Božicích do téměř liduprázdné krajiny po třicetileté válce. Dobový název z poloviny 18. století pro Božice "Pustice" je toho nesporným důkazem. Podobně jako asi 20 obytných stavení, která tvořila tehdejší Božice a o něco větší počet domů a obyvatel v tehdy významnějších a větších Českých Křídlovicích. Češi přicházející po roce 1920 do našeho pohraničí nepřicházeli do liduprázdné krajiny, ale do míst hustě osídlených. Božice měly v roce 1921 (ještě před vznikem Kolonie) 1200 obyvatel, z toho bylo 79 Čechů, a České Křídlovice (tehdy do roku 1925 pod úředním názvem Velké Křídlovice - Gross Grillowitz) měly obyvatel ještě o trošku víc - 1267, z toho bylo 40 Čechů. Většina tehdy usazených Čechů pocházela z Jihlavského kraje a tam nacházely svoje zázemí, když někteří museli po Mnichovu opustit svoje domy v našich obcích.
Není tedy divu, že pro české děti vznikaly v pohraničních centrech české menšinové školy. Klášterní školka - dnes nákupní středisko vietnamského obchodníka - byla přímo ideálním místem pro vznik první české menšinové školy v Božicích. Řídící učitel pan Antonín Kvasnička asi bydlel v bytě, který i dnes slouží jako byt obchodnické rodiny, a ve škole působil po dobu celé její existence v letech 1921 - 1927. Rudolf Kryčer k českému školství v Božicích a Českých Křídlovicích uvádí: "Menšinová škola pro Božice a Křídlovice otevřena na podzim roku 1921 v Křídlovicích a měla ve školním roce 1921/1922 39 žáků. Z Hojavského Dvora (pozdější Pavlíkův, dnešní Čadův dvůr) bylo 13 žáků, z Božic 6 (rodina Havelka - Popela a Brabcovi), 2 žáci byli z Křídlovic (rodina Kourkova), ostatní ze dvora Karlova (Starého Karlova), který sice patří katastrem do Šanova, ale sem byl přiškolen pro menší vzdálenost.
Děti z obou zmíněných dvorů, ač mají daleko, chodí do školy vzorně, vážíce si vlídného a radostného ovzduší, kterého jim nemůže skynouti smutná domácnost bídně situovaných rodičů. Křídlovská škola jest pěkně umístěná v bývalé nemocnici boromejské vychovatelny."

               Ladislav Nevrkla

Správce české menšinové školy v
Božicích u Znojma. Škola stála v
Křídlovicích, tehdy samostatných

Takhle vypadala budova první české menšinové školy v roce
1965