Za 14 dní jdeme volit - a aktualizace až do voleb (17.10.)

Ustavením volebním komise, složením slibu a volbou předsedy a místopředsedy je i v Božicích od pátku 11.10.2013 vše připraveno k volbám. Teď už je to jenom na každém z nás, jestli za 14 dní zamíříme do kulturáku, kde je v prostorném sále tradiční volební místnost.
Zalovil jsem v paměti, kdy jsem k nějakému takovému aktu zamířil poprvé, a musím přiznat, že ten dojem není ani po skoro 40 letech zapomenutý. Bylo to tuším v listopadu 1976 a volby jsme proklínali. Chodil jsem v Brně do prvního ročníku VŠ a představte si tu pitomost, museli jsme volit tam, kde jsme měli přechodný pobyt. Bydlel jsem ten první rok na kolejích na Míráku (kdo neví, kde to je, tak malá nápověda - z jedné strany oblíbená hospůdka U teplé ruky (krígl tam nestačil ani vychladnout, jaký byl v té špeluňce frmol) a z druhé takový funkcionalistický kostel (říkalo se mu "německý kostel").
Vrátím se ke slovu "museli" - protože evidence byla přísná a kdo by nešel, měl by se studiem utrum! Božičtí si určitě vzpomenou na odvážlivce v naší obci, který volit nechodil (už řadu let není mezi námi), a to ani když za ním komise přišla s urnou. On byl na žebříku u domu své matky a natíral a natíral a prosby komise, aby slezl a odvolil, ignoroval. Aspoň tak jsem to slyšel. Odehrávalo se v Křídlovicích a ty jsem pořádně poznal, až jsme si tam koupili zahradu. Proto v Božicích nebyla ani před rokem 1989 nikdy účast 100%, jak bylo plánováno.
Na závěr ještě k důstojnosti "obřadu". Volební místnost jsme tenkrát v Brně měli na kolejích Tvrdého. Jak padla 14 hodina, tak se stály fronty na schodech: každý chtěl hodit lístek do urny co nejdřív a rychle na autobus nebo vlak a hybaj domů! Nikoho ani nezajímalo koho volil, protože kandidátka byla jenom jedna - tzv. Národní fronty. Tak to bylo při všech volbách, ať byly celostátní nebo obecní. Strkali jsme se, snažili se předbíhat, no důstojnost sama.
Druhé volby jsem zažil jako absík v roce 1981. Ve Strašicích u Rokycan (VVP Jince) bylo nádherně, ale pro mě ne. Měl jsem to domů daleko, šílené spojení a doma dvě malé děti. Žádná protekce, tak se se mnou nikdo nebavil a nechali mě rok "na samotě u lesa". Ještěže nám poručík Juriga hrál na garmošku tak krásně do kroku: Vojáci, jdou vojáci jdou, bože, jaká je to krása ...! Dokonce jsme byli vyfoceni do nějaké Rudé vatry nebo Rudé pochodně! Brrrrrrrr!
Až v Božicích v roce 1986 to mělo aspoň vnější "štábní kulturu". Volilo se už v novém kulturáku. Tam, kde dnes. Jenže slovo volby má své opodstatnění až od voleb v roce 1990. Skoro všichni mohli poprvé v životě vybírat kandidáty z více volebních stran. Anebo to nechali na jiných a svého práva se dobrovolně vzdali. A vzdají se i dnes. Jsme z veřejného společenského a politického života utahaní, usmýkaní, znechucení a otrávení. Protože ale nabídka něčeho jiného, kvalitativně lepšího není na talíři, volíme spíš citem, nostalgií, nebo sympatií k nějaké osobnosti.
To, že v naší zemí dochází po 20 letech k výrazným změnám (1918 - 1938/39 - 1948 - 1968/69 - 1989 - .... se ani letos nenaplní. Nejsou na to lidi ani myšlenky! I tak půjdeme k volbám, aby měla devítičlenná komise aspoň nějakou práci. A ti z nás, kdo vhodí svůj hlas, aspoň pocit, že podpořili svého kandidáta.
Aktualizace 14.10.2013: 
Zásobuje mě jeden čtenář úvahami, co by bylo, kdyby nebylo 17.11.1989. Kde by byl on, kde já, kde celá společnost ... Nad tím "kdyby" přemýšlíme občas všichni a většinou to vychází tak, že kdyby nedošlo k nějaké výrazné události, která všechno převrátila vzhůru nohama, měli bychom se lépe. Každopádně třeba všichni, kteří byli u moci do 17.11.1989 neutrpěli žádnou velkou újmu a v nových poměrech se etablovali velmi rychle a velmi dobře. Zkoušeli to někteří v různých formách reformních levicových stran (Demokratická strana práce, Levý blok), ale nakonec jim vyšlo, že buď zůstanou v řadách KSČM nebo se vrhnou na byznys. Obojí nemusí lamentovat, zařídili se dobře a dodnes se z toho mají dobře. Takže i proto vypadají současné prognózy volebních výsledků, jak vypadají. Já kvůli tomu nešílím, jenom to tak trochu i na těchto stránkách komentuji. Už jsem v jiném článku napsal, že volím tu stranu, kde je lídrem profesor Fiala. Je to nestraník, která má jasnou vizi a velkou odvahu. Odpovídá něčemu obecně lidskému, nikoliv jen politickému názoru. To je všechno. Kočkování Michala se Slávkem nebo "neprogram" hnutí velkého Andreje mě nechávají chladnými. Je mi líto, že nejperspektivnější politik Znojemska dr. Kacetl kandiduje za stranu agenta 009. Ostatní mě letos nezajímají. Toť pro dnešek vše.
Aktualizace 16.10.2013:
V úterý večer (v době, kdy čeští fotbalisti bojovali v Bulharsku o důležité body) probíhala předvolební debata na ČT 24. Výborná moderátorka Daniela Písařovicová přivítala tentokrát osmičku lídrů z jižní Moravy. Jako politici se prezentovali pouze tři: Jiří Mihola z KDU-ČSL, Bohuslav Sobotka za ČSSD a Petr Fiala za ODS. Zbytek splynul v šedi a dva všeználci - M. Stropnický za Babišovo ANO a Petr Adam za Okamurův Úsvit - ukázali, kam vede populismus, a že druhé Veverky (Věci veřejné) klepou na dveře sněmovny. Doopravdy by mě zajímalo, kdo je chce volit!
Aktualizace 17.10.2013:
Největší problém ve volbách mají asi všichni, o které nějak "zavadil" Andrej Babiš. Podařilo se mu ovládnout a pacifikovat většinu tištěných médií. Za Babiše "kopou" Lidovky, Mladá fronta Dnes (obojí si nedávno za pár miliard koupil) a jeho vlastní týdeník "5plus2". Na jižní Moravě, která nás zajímá, nasadil jako lídra pražského herce, divadelního ředitele a diplomata, populárního Martina Stropnického. Hlavním soupeřem A. Babiše není levice, ale pouze jedna strana - Občanská demokratická strana. Pro ty, kteří váhají, komu dát hlas - jestli Stropnickému nebo Fialovi - by mělo být jasno. Přesně jak to řekl dnes v Reflexu Benjamin Kuras: "Když není koho volit takticky, je třeba volit srdcem. To bych vlastně doporučil každému."
Aktualizace 20.10.2013:
Za týden už budeme vědět, kdo s kým a jak bude jednat o budoucí vládě Česka. A´T se nám to líbí nebo ne, obyvatelstvo naší země má podobnou mentalitu jako občané Rakouska a Německa a tam, jak víme, se nejvíc osvědčily tzv. velké koalice stran levého a pravého středu. U nás by to odpovídalo především koalici ČSSD - ODS. Výstřelky typu Věcí veřejných zabodují jenom občas a z mého pohledu patří do parlamentu ještě KDU-ČSL. Do ilustračního fota jsem vybral sedmičku volebních lístků stran, které mě z nějakého důvodu před letošními volbami oslovili. Jsou to: Občanská demokratická strana, Česká pirátská strana, KDU-ČSL, Strana soukromníků ČR, Strana svobodných občanů, Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska a ANO 2011. Tak co, vybrali byste si z této šťastné sedmičky?

                 Ladislav Nevrkla