Kraj pod Pálavou se táhne i do Rakouska (kopec Staatz a kopec Falkenstein, to je vlastně poslední pálavský vrch), kde se vinařská oblast nazývá Weinviertel. Máme dlouhé společné dějiny a třeba železnice, která vede nedaleko Božic, má svou přímou spojitost se spojením Vídeň - Brno, s odbočkou do Znojma v železničním uzlu Hrušovany n. Jev. (původně zvažovaný uzel v Břežanech nebyl nakonec realizován díky silnější lobby Hrušovanských). Taky spojnice z jižního Znojemska do Rakouska vedla přes přirozené přechody v Hevlíně, Dyjákovicích, Jaroslavicích (celnice byla v tom nejzápadnějším do Gross Kadolzu) a Ječmeništi. Plánovala se i železnice z Božic přes Jaroslavice do Rakouska. V Jaroslavicích ještě pořád stojí blízko dnešních solárek nedaleko hřiště hospodářská budova tohoto plánovaného nádraží.
Železná opona vše zhatila a nás zavřela do ghetta, z něhož jsme se stále ještě - pokud jde o dopravní infrastrukturu - ani po 28 letech nedostali. V pátek Rakušané otevřeli další velkou část nové dálnice z Vídně do Brna před Mikulov. Za dva roky budou na hranicích v Mikulově. U nás se zatím nekoplo ani do země. Samotný mikulovský starosta R. Koštial nemá tu sílu dotáhnout do konce aspoň obchvat Mikulova. Až do loňských krajských voleb neměl Jihomoravský kraj schválené zásady územního rozvoje!!!! Prohlížel jsem si nedávno pilíře tzv. Hitlerovy dálnice. Stojí za to je vidět. Jsou jiné, než jaké známe ze současných dálnic. Některé byly využity pod dálnicí Pohořelice - Brno. Jenže i ta se oproti původním plánům stočila do Brna. Původní plány počítaly s obchvatem Brna. Atd. atd. ....
K zamyšlení je spíš fakt, proč to z jedné strany hranice jde a z druhé ne? Proč na dopravní mapě přežívá železná opona?
(lan)
Žádné komentáře:
Okomentovat