Známý znojemský novinář a taky neúnavný cestoval, všímavý pozorovatel a originální glosátor Martin Moštěk se tentokrát pozastavil v Jaroslavicích. Přečtěte a prohlédněte si jeho postřehy.
A pro změnu jedna už dlouho a pořád ještě smutná vycházka. Kolem zámku v Jaroslavicích. Toho času po mém soudu nejzřetelnější, největší a nejpalčivější dluh vůči historickému dědictví v regionu.
Pokud se úplně nepletu jsou Jaroslavice posledním z velkých sídel panství na Znojemsku, které vázne ve vlastnickém a ideovém vzduchoprázdnu. Případ je nepochybně komplikovaný soudním sporem, kterým dědici posledního majitele napadli prodej zámku obcí soukromému nabyvateli, nicméně délka řízení nasvědčuje nečinnosti všech stran a to zas nasvědčuje nedostatku iniciativy, zájmu a představ o budoucnosti zámku. Šlo a jde to v Krumlově, Miroslavi i Uherčicích (různí vlastnící, různé situace, různé výchozí stavy, ale pokaždé to nakonec nějak šlo a jde), jednou to bude muset jít i v Jaroslavicích.
Trochu jsem se dnes po zámeckém kopci prošel, nejdřív proto, že mě zajímalo, co zbylo v krajině z někdejšího (leso)parku, který se od zámku nepochybně rozbíhal. No nějaké stopy patrné jsou, ale nakonec mě víc zaujala jiná věc. Věděl jsem, že pod zámkem, zejména směrem k rybníkům jsou stopy někdejšího hospodářství, nebi budiž žalováno, že části jsou už zničené nebo devastované a celkově nejspíš nenapravitelně vlastnicky rozdrolené. Co jsem ale zjistil teprve procházkou byla věc, která v Jaroslavicích vlastně musí být samozřejmá a nemůže překvapit: ona tam pod zámkem zjevně byla sklepní ulice. Skoro bych měl dojem, že byla spíš lidí z městečka než zámeckých, ale to se ještě musím doptat.
Proč by jednou zámek nemohl sloužit nějakému projektu, programu nebo iniciativám, které by pracovali právě s tím, co je kraji vlastní: víno, rybníky, příroda a historické vazby spojené třeba s někdejšími vlastníky zámku, Althanny. Vymyslet se to dá všelijak, pracovat se s tím dá taky rozmanitě, jen si jsem prakticky jistý, že to jednou jít musí a že je s čím pracovat – bohatě, velmi bohatě.
Martin Moštěk (https://www.facebook.com/martin.mostek.9)
Fotoseriál se dílem Martina Moštěka.
Jednu méně známou fotografii komentuje místní občan Jaroslav Ičák slovy: Toto není sklep
. Ale krásná kamenná ledárna,která je + - 7 metrů hluboká, kruhová, asi o 5 metrovým průměru. Připomínajíci rotundu.Pro nás z Józlu zvaná hladoška
A nepochybně pro nás v Božicích je zajímavá i tato fotografie kovové brány a jejího uměleckého doplňku:
Je to tam nádherné!!! A to je všechno zpustošené. Jak to muselo být krásné, když měl zámek svého pána. Škoda, že se nedá vrátit v čase...
OdpovědětVymazat