Božický občan Svatopluk Župka |
Krátce před soudem mne odvedli na vrátnici věznice, kde se mně představil nějaký pán, že je můj obhájce ex offo. Ptal se mě na mé majetkové poměry, ale když jsem mu řekl, že nic nemám, tak mi jen stručně oznámil, že za velezradu dostanu 10 až 20 roků. Byl to nějaký advokát z Uherského Hradiště. Pak jsem jej viděl až u soudu. Soud trval týden. Předsedala mu nějaká JUDr. Petružalková, nebo tak nějak. V hledišti byli rodinní příslušníci. Naši také, máti na vozíčku. Nepoznali mne. Po řeči prokurátora a výsleších přišel pátek - den rozsudku. Čekali jsme netrpělivě, hlavně na první rozsudek. Jménem republiky: Antonín Švarc - 25 roků. Celá jednací síň hluboce vydechla - nebyla to smrt. Ostatní - Kudlička - 20, Nevídal - 19, Diviš - 17. Někteří Ostraváci 10 - 15, děvčata Slezákovy šly od soudu domů (odpykaly si trest ve vazbě), Paděra - 4 roky, Neděla - 4 roky, Župka - 3 roky, Hanuš - 2 roky. Pochopitelně byly vyřčeny i vedlejší tresty, jako ztráta občanských práv, peněžité tresty, ztráty majetku. Byli jsme poučeni, že se můžeme proti rozsudku odvolat do 15 dní, samozřejmě i prokurátor. Po ukončení přelíčení nám byla povolena krátká návštěva přítomných příbuzných. Moc toho nikdo nenapovídal, protože jsme měli stažená hrdla. Byl jsem v naději, že když mám téměř polovinu trestu za sebou, tak mne snad pustí na podmínku. Museli jsme ale vyčkat, zda nedojde k odvolání ze strany prokurátora."
Tolik úryvek ze vzpomínek Svatopluka Župky na soudní proces s božickou částí odbojové skupiny Světlana.
(lan)
Žádné komentáře:
Okomentovat