Kousek od nás žili téměř 400 let Chorvaté. Usadili se zde v 16. stol., když prchali před tureckými nájezdníky. Jejich domovem až do roku 1948 zůstaly tři jihomoravské obce na Mikulovsku - Frélichov (přejmenovaný v roce 1949 na Charvátskou a v roce 1950 na dnešní Jevišovku), Dobré Pole a Nový Přerov.
Po německém záboru pohraničních oblastí dostali německé občanství a muži museli narukovat do wehrmachtu. Zemský národní výbor v Brně uznal po roce 1945 skutečnost, že se Moravští Chorvaté ničím neprovinili a můžou ve svých obcích zůstat. Po komunistickém puči v únoru 1948 se však karta obrátila a podobní funkcionáři jako soudruh Ondroušek zmíněný v dokumentu se postarali o to, aby byli Moravští Chorvaté obviněni z kolaborace ze svých domovů vystěhování a rozeseti do 118 sídel, zvláště na Šumpersko a Šternbersko na severní Moravě. Odsunuti být nemohli, neboť jugoslávský prezident Josip Broz Tito pohrozil, že by v tom případě vystěhoval všechny etnické Čechy z Chorvatska. Tak byli Moravští Chorvati rozeseti po Česku, aby byli asimilováni a splynuli s Čechy.
Až po roce 1990 se mohli Moravští Chorvaté do svých obcí na jižní Moravě vrátit, většinou jenom na návštěvu nebo na hřbitov. Zásluhou pamětníků a jejich potomků se podařilo organizovat nejen pravidelné setkávání rodáků a jejich potomků začátkem září na Kiritofu neboli chorvatském posvícení, ale založit i spolek a vydat několik publikací včetně reprezentativní knihy Barvy chorvatské Moravy.
Výborně zpracovaný dokument jsme mohli vidět dnes před polednem na ČT 2 a jistě ho budou ještě párkrát opakovat. Kdo má O2TV, může se podívat ze záznamu kdykoliv po celý týden.
Jistě je vám známo, že i v Božicích žijí potomci Moravských Chorvatů. Ti to vlastně mají do rodiště svých předků docela blízko. Nepochybně si toho váží a na udržování a posilování paměti Moravských Chorvatů se aktivně podílejí.
(lan)
Žádné komentáře:
Okomentovat