Pro Božice: Proč měl Baťa prodejnu obuvi v Božicích?

Pamětníci už vlastně téměř nežijí. Mně osobně tuto informaci potvrdil Oldřich Votava, spolužák pana Mirka Jandáska nejst. Pan Votava byl synem českého četníka Cyrila Votavy a do 30.9.1938 rodina bydlela v Českých Křídlovicích číslo 8 (dnes Knoflíčkovi).
Pan Oldřich Votava opouštěl i s rodiči České Křídlovice nedobrovolně. Po Mnichovské dohodě museli čeští státní zaměstnanci z valné většiny opustit svoje místa (pokud nebyli přímo propuštěni) a raději se stáhli k příbuzným do vnitrozemí, kde ještě existovala okleštěná Československá republika, zvaná druhá republika. Rodina Votavova odešla na Vysočinu, do Jihlavy, kde měli své příbuzné a z jejíhož okolí pocházeli. Ostatně podobně to řešily i jiné české rodiny, které buď odešly celé nebo aspoň poslaly k příbuzným svoje děti, aby tyto mohly pokračovat ve vzdělávání v českých školách. V zabraném pohraničí byly české školy, včetně té české státní menšinové školy v Božicích, dnešní ZUŠ s pamětní lípou a Parčíkem republiky, zavřeny a staly se z nich objekty sloužící, jako třeba v Božicích, Hitlerjugend, takové režimní mládežnické organizaci. Jednoduše Hitlerově mládežnické organizaci. Některé děti z české Kolonie to zkusily přejít do německé školy (dnešní I. MŠ), ale v nepřátelsky naladěném školském prostředí to bylo velmi obtížné. Výjimkou nebyly kromě slovních pošklebků, nadávek a zesměšňování i fyzické ataky, třeba vyprovázení malých českých školáků kamením ze školy po cestě směrem ke Kolonii. Takže to během pár týdnů vzdaly. Jestli všechny, to nevím, tak dalece jsem nebádal. A mezi námi, nebylo to nic nového, protože takové vzpomínky, ještě z dob Rakouska-Uherska, měl z roku 1915 náš starý známý světoběžník z Kanárských ostrovů Ing. Jan Fráňa. Toho podobně vyprovázeli němečtí spolužáci z téže školy směrem k nádraží. A jen tak na okraj: Božice tenkrát končily sýpkou. Kolem byly jenom stodoly, žádný rodinný dům široko daleko nestál. Ani směrem do Křídlovic, ani naše ulice...Božice se teprve šplhaly do kopce - posledním božickým domem v té době bylo staré, již zbořené, Bačovo.

Ale zpátky k panu Oldřichu Votavovi. Poznal jsem ho až jako starého pána a poznal jsem ho pouze s písemného styku. V mém neuspořádaném archivu má celou řadu dopisů a fotografií, které jsme si v 90. letech vyměnili. Pan Oldřich Votava (ročník 1924) se po komunistickém převratu v Československu rozhodl odejít do exilu. Nakonec se usadil v Brazílii, ve známém letovisku Sao Paulo. Tam se oženil (měl dvě dcery) a tam taky zemřel. Ve svých dopisech mi jednou napsal, že jedinou materiální vzpomínkou na původní vlast, kterou si s sebou do exilu vzal, byla malá lžíce na obouvání bot (zouvák) od firmy Baťa. Dostal ji jako pozornost podniku od prodavače v křídlovické prodejně firmy Baťa, když tam byl s maminkou kupovat boty. A to, že zde stála tato budova mi kdysi potvrdili i bratři Miroslav a Zdeněk Jandáskovi.

Jistě přemýšlíte, kde v Českých Křídlovicích stála prodejny firmy Baťa a jak to, že zde vůbec existovala? Tak prodejna se nacházela v budově bývalého Bradova hostince (jeho potomci dodnes žijí ve Znojmě) a stála na prostranství pod kostelem. Patřila k ní i dodnes zachovaná studna. Budova byla zasažena leteckou bombou při sovětském bombardování Božic a Českých Křídlovic těsně před koncem války. Naše obce nebyly cíleným útokem bombardování, ale při náletech na ustupující německé vojenské konvoje a přeletech nad Božicemi a nad Českými Křídlovicemi sovětská letadla na některé cíle v obci vypustila nějakou tu leteckou pumičku. Sem tam nějakou nevybuchlou můžeme najít i dnes. Jistě si všichni pamatujeme na takový nález před několika roky při hloubení základů nového rodinného domu v Č. Křídlovicích. Z poškozených budov byl Bradův hostinec tou nejvýznamnější. Bohužel zasažen byl tak, že noví čeští osídlenci ruiny rozebrali a použili na opravy svých nových domovů.

A důvod, proč i v Českých Křídlovicích byla prodejna firmy Baťa? Dočetl jsem se nedávno, že Baťa měl takovou svoji filozofii a obchodní strategii: Tam, kde byla pošta a dráha, tam chtěl mít svoji prodejnu! A tak ji měl i v Božicích Č. Křídlovicích v již neprovozovaném Bradově hostinci. Jestli celý objekt koupil, nebo zde byl v nájmu, nevím. Bradovi v té době již dávno v Českých Křídlovicích nebydleli. Možná se po stopách tohoto tajemství taky jednou vydám.

(lan)