V procesu se Světlanou v červnu 1951 byl označen za hlavu protistátní činnosti v Božicích a společně s Josefem Kudličkou, Antonínem Nevídalem a Karlem Divišem dostali vysoké tresty odnětí svobody. Konkrétně Švarc trest nejvyšší - 25 let. Souzeny byly i další osoby z Božic, Borotic a Lechovic.
Letáky rozmnožoval na cyklostylu rolník Josef Smetana, bratr známějšího a v procesu se Světlanou též odsouzeného řezníka Františka Smetany. Všechny oběti procesu se Světlanou mají společnou pamětní desku u paty pomníku Vítězství naproti božickému kostelu. Tragická historie se nesmí opakovat.
Na webu http://www.pametnimista.usd.cas.cz/bozice-pametni-deska-clenum-odbojove-organizace-svetlana/ se píše:
Deska ze světlé žuly je umístěna vpravo od pomníku padlým. Pomník válečných obětí Za vlast, svobodu a pokrok vznikl v roce 1945 úpravou původního pomníku z roku 1923 padlým vojákům v první světové válce (v Božicích žilo před rokem 1945 převážně německé obyvatelstvo). Pamětní deska božickým členům odbojové organizace Světlana byla jako součást památníku odhalena v roce 2010.
Činnost jihomoravské části odbojové skupiny Světlana je spojena především s osobou hostinského Antonína Daňka, který na Jižní Moravu odešel z rodného Valašska v rámci osidlování pohraničí. Antonín Daněk, také bývalý partyzán, se členem odbojové organizace Světlana stal těsně před Vánoci roku 1948 během návštěvy Rudolfa Lenharda ve Vsetíně a začal její pobočku budovat i na Znojemsku. Ke spolupráci postupně získal, bez ohledu na politickou příslušnost, celkem dalších devět občanů Božic. Do činnosti Světlany v Božicích se tak zapojili příslušníci komunistické strany, bývalí sociální demokraté a lidovci, funkcionáři MNV i příslušníci SNB. Jejich nejvýznamnějším počinem byla letáková akce k prvnímu výročí komunistického převratu 25. února 1949. Při rozsáhlé akci StB proti členům Světlany v březnu 1949 přišli její příslušníci 11. března 1949 zatknout také Antonína Daňka, tomu se ale za pomoci praporčíka SNB Antonína Švarce podařilo uniknout a později přejít hranice do Rakouska, kde vstoupil do služeb CIC. Touto cestou se podařilo odejít také „veliteli“ Světlany Antonínu Slabíkovi. Do Československa se Antonín Daněk dvakrát vrátil jako agent-chodec. Při pokusu jednotek StB zatknout ho v noci z 15. na 16. května 1949 v Božicích byl vážně zraněn a zvolil smrt zastřelením. Po neúspěšném pokusu o zadržení Antonína Daňka byl zatčen řezník František Smetana, u kterého se ukrýval. Ve vazbě v Uherském Hradišti byl k němu nasazen agent, kterému Smetana prozradil důležité informace, na jejichž základě byl dne 12. června 1949 zatčen faktický zastupující vedoucí už neaktivní božické buňky Antonín Švarc. Zbývající členové božické Světlany byli zatčeni 20. ledna 1950. Státní soud Brno, jehož veřejné líčení se konalo 18.–22. června 1951 v Uherském Hradišti, odsoudil devatenáct obviněných (z toho 11 z Božic) k trestům odnětí svobody od 25 let do 15 měsíců. [viz Horní Lideč. Památník obětem nesvobody z let 1948–1989, Valašské Klobouky. Pomník obětem násilí let 1948–1989]
NÁPIS:
BEZPRÁVÍ SE NESMÍ OPAKOVAT / TATO PAMĚTNÍ DESKA NECHŤ JE TRVALOU UPOMÍNKOU 11 OBČANŮM BOŽIC, KTEŘÍ JAKO ČLENOVÉ ODBOJOVÉ / ORGANIZACE „SVĚTLANA“ BYLI V LETECH 1949–1950 ZATČENÍ STÁTNÍ TAJNOU BEZPEČNOSTÍ / V ROCE 1951 BYLI ODSOUZENI K MNOHALETÝM TRESTŮM / V PRACOVNÍCH TÁBORECH. NĚKTEŘÍ OBĚTOVALI I SVÉ ŽIVOTY V BOJI PROTI KOMUNISTICKÉ IDEOLOGII A NESVOBODĚ. //
(lan)
Žádné komentáře:
Okomentovat