Vlevo od silnice bývalá pískovna Baraba |
Objevil jsem dokument, který vysvětluje, jak k ukončení těžby písku v tomto prostoru došlo a jak tedy v Božicích skončila Baraba.
Byla to doba převratných změn. Politických, ekonomických i v myšlení lidí. Božice se v té době nejmenovaly Božice, ale oficiální název zněl "ČESKÉ KŘÍDLOVICE - BOŽICE", okres Mikulov. Tento název trval pouze půl roku, ale existoval, na to by se nemělo zapomínat.
A právě hlavičku "Místní národní výbor Č. Křídlovice - Božice, okres Mikulov" jsem našel na dokumentu z 11.5.1951. Předmětem sdělení je "Výpověď smlouvy ze dne 21.2.1951" a adresovaná je "ČSSZ n.p., závod Baraba, Žitná 45, Praha II".
Důvody k výpovědi jsou jasně definovány: "Naše pískovna na pozemcích obce je již vyčerpána a Vaši zaměstnanci počínají dolovati písek na pozemcích JZD Božice. Toto JZD však uzavřelo smlouvu na dolování písku s ČSSZ ze Znojma. Žádáme proto Váš závod, aby se zařídil a do smluvní doby, to je do jednoho měsíce, dolování ve zdejší pískovně skončil."
Tak zní usnesení pléna MNV Č. Křídlovice-Božice ze schůze konané 27.4.1951.
A tak v polovině roku 1951 skončila v Božicích Baraba.
K tomu jsem si ještě vyhledal pár informací o firmě. N. p. Baraba (součást Čs. stavebních závodů - ČSSZ), coby znárodněná soukromá firma, byla dříve známá jako "Ing. Zdeněk Kruliš" a byla založená v 80. letech 19. stol na výstavbu železničních tratí a tunelů. Jistě to má přímou souvislost s tzv. barabáky, což byli odborníci na budování tunelů v těžších skalnatých terénech a pocházeli z Itálie. Jako první při práci používali dynamit... a taky železobeton. Musím tak opravit jedno svoje dřívější tvrzení, že firma Baraba nemá co do činění s "barabáky". Pravděpodobně má...
Ještě dva dodatky: Název "České Křídlovice - Božice" se používal od 1.1.1951 do 21.6.1951, kdy došlo ke změně názvu na současný název "Božice".
Sdružený název České Křídlovice-Božice byl podobný případ jako Jezeřany-Maršovice, akorát s tím rozdílem, že u nás si naši předci uvědomili nepraktičnost a krkolomnost takového názvu a taky v tom možná byla troška ješitnosti. To nevím, to by mě museli doplnit pamětníci. Já jenom vím, jak se běžně nazývají Jezeřany-Maršovice. Nikdo jim tak neřekne, každý ze sebe vypustí: "Jedeme do Jezeřan...", tj. Možná tenkrát znělo i u nás: "Jedeme do Křídlovic..."
(lan)
Žádné komentáře:
Okomentovat