Proměny osídlování a dosídlování pohraničí na příkladu Božic

Jsou chvíle, kdy je člověk okolnostmi příjemně překvapen. To se mi stalo v těchto dnech, když jsem v rámci badatelské práce narazil na bakalářskou práci Ilony Pokorné věnovanou osídlování našeho pohraničí, a to na příkladu obcí Božice, Břežany, Mackovice a Čejkovice. Z uvedené práce nazvané Příspěvek k dějinám dosídlování československého pohraničí po roce 1945 (případ Znojemska) si dovolím ocitovat několik kapitol o Božicích.


Práce se zabývá proměnami a osídlováním jihomoravského pohraničí, především Znojemska.
Spolu s Mikulovem bylo Znojmo nejrychleji osídlovaným okresem, jelikož o uvolněné usedlosti v tomto kraji byl největší zájem kvůli jejich zemědělskému využití. Vzhledem k velkému zájmu o usedlosti zde nebylo tolik patrné organizované osídlování, jako v jiných oblastech. Osídlenci přicházeli spíše individuálně a bez ohledu na osídlovací plány. Díky rychlosti, s jakou byla tato oblast osídlena Čechy, sem přišlo jen téměř nepatrné množství reemigrantů z ciziny. Zaznamenáno je pouze několik případů volyňských Čechů a reemigrantů z Jugoslávie.
Tato práce se konkrétně zabývá osídlením obcí Božice, Břežany, Čejkovice a Mackovice v okrese Znojmo. Zmíněné obce byly až do roku 1945 téměř výhradně německé. V roce 1945 došlo k jejich vylidnění: Čejkovice byly vylidněny úplně, v ostatních obcích zůstalo jen několik obyvatel. V rámci osídlovací akce, která přišla paralelně s odchodem Němců, byly opět zalidňovány, a to českým obyvatelstvem, které přicházelo převážně z oblasti tzv. Moravských Kopanic, ležících na hranicích se Slovenskem. V Břežanech se pak usídlilo několik reemigrantů hlavně z Jugoslávie, ale i jiných oblastí a taky několik zahraničních vojáků.
U jednotlivých obcí jsem musela vycházet spíše z pramenů archivních, protože vydaných prací je velice málo. Mezi nimi je to například práce Ladislava Nevrkly Božice 1225–1995 České Křídlovice, která byla vydaná k 770. výročí obce - viz NEVRKLA, Ladislav. Božice 1225–1995 České Křídlovice, Božice: Obecní zastupitelstvo v Božicích, 1995.
První osídlenci do obce přišli na konci června 1945. S nimi se ustavila místní správní komise (MSK), do jejíhož čela zasedl Ladislav Smrček, starousedlík, který v době války obec opustil a v květnu 1945 se opět vrátil. Správním komisařem se stal učitel Alois Vybíral. Ten se podle kroniky snažil o osídlení všech usedlostí, ale na svěřené úkoly nestačil a v osídlovacích akcích tak nastaly zmatky. Některé usedlosti zůstávaly neobsazené a jiné byly přiřazeny dvěma nebo více osídlencům. Kromě zmíněných zmatků byl problém také s jedinci, kteří se přicházeli do pohraničí pouze obohatit, odnesli, co se dalo, a usedlosti opustili. K přidělení majetku docházelo na základě podané přihlášky u MSK.
 Po odchodu Němců nastaly problémy v zemědělské oblasti. Na polích neobsazených domů nikdo nehospodařil a pole tak zůstávala po žních neobdělaná. Brambory lidé sklízeli ještě v prosinci, čímž se také zdrželo setí ozimu. Kromě toho noví osídlenci často netušili, která pole patří k jejich usedlosti. Místní rolnická komise přidělovala půdu tomu, kdo měl malý výměr. Noví obyvatelé však žádali větší výměry, než bylo povoleno.
Na počátku roku 1946 byla obec opět rozdělena na dvě samostatné části, a to Božice a České Křídlovice. Hlavními důvody rozdělení byly stížnosti kolonistů na velkou vzdálenost kanceláře a také nezvladatelnost úkolů spojených s osídlováním. Obě obce ustavily nové MSK, v jejichž čele usedli Bohumil Paděra v Božicích a Karel Papoušek v Českých Křídlovicích. V únoru tohoto roku probíhalo přezkoušení národních správců za přítomnosti úředníků osídlovací komise. Ti, jimž byla správa odňata, museli sepsat inventář movitého majetku i přidělené nemovitosti a vše odevzdat osídlovacím orgánům. K tomu byly vyhotovovány zápisy, ve kterých byl uveden i stav odevzdaného majetku. Během dubna 1946 proběhlo zjišťování volných usedlostí v obou obcích, mimo jiné i pro možné usazení jugoslávských Čechů, k tomu ovšem nakonec nedošlo.

                        (lan)