Proč nenamaloval Alfons Mucha vitráže v kapli božického kláštera?

Pohled na klášterní kapli z jihu (ze
zahrady)

Poslední dobou jsem se s touto otázkou setkal několikrát. "Říká se, že barevná okna v kapli našeho kláštera namaloval Alfons Mucha. Nebo možná ta původní. Ta současná prý byla vytvořená po roce 1945. Při dubnových leteckých náletech na Božice byla prý ta původní zničená." Tak nějak je tento názor prezentován.



Hledat pravdu by měli začít odborníci. Vitráže v posledním pásu původní kaple penzionátu Maria Hilf v Božicích (v části obce České Křídlovice) jsou součástí kulturní památky zapsané v Památkovém katalogu Národního památkového ústavu v Praze od 3.7.1989. Zde jen uvedeno, že se jedná o "Hodnotný doklad architektury geometrické secese vídeňské produkce z počátku 20. století."
Pětice vitráží se nachází ve třetí řadě a má tu smůlu, ji vlastně zvenčí pořádně nevnímáme. To by se však mělo změnit a kaple by se měla otevřít veřejnosti v plné kráse.

Nemáme v Božicích moc kvalitních uměleckých památek. Gotický kostel sv. Petra a Pavla s mnoha přístavbami a přestavbami, barokní fara zachraňovaná v hodině dvanácté s nejasnou budoucností, romantický lovecký zámeček Samota (Allein) v alpském stylu, kaplička-zvonička na staré božické návsi, kříže, zděné výklenkové kapličky, sochy, secesní vila Tulipánka, přestavěný Jiráskův dům, budova nádraží a hostince u nádraží - a nejcennější stavební památka a zároveň dominanta Božic - secesní bývalý dívčí penzionát sester sv. Karla Boromejského.

V podstatě jediný, ovšem zásadní důvod, proč nemohl výzdobu vitráží v klášterní kapli vytvořit světově proslulý malíř Alfons Mucha, je časový. V době, kdy Alfons Mucha provedl koncem 19. století např. původní výmalbu zámku Emín u Hrušovan n. Jev., ještě božický klášter nestál! Budova čtyřpodlažního penzionátu Maria Hilf byla dokončena v roce 1906. Tou dobou už se Alfons Mucha více než deset let pohyboval v cizině. Nejdříve v Paříži a od roku 1904 do roku 1910 v USA. Po návratu do Čech (nikoliv na Moravu) zahájil práce na svém nejrozsáhlejším, i když trošku zastuzeném díle, které se jmenuje Slovanská epopej. To dokončil v roce 1928 a v roce 1939 zemřel. Že by si při práci na velkých plátnech jen tak na chvilku odskočil do pro něho naprosto neznámých Českých Křídlovic a vytvořil zde pět barevných vitráží klášterní kaple, se zdá více než nepravděpodobné. Ale nechme pracovat odborníky a přejme si, aby se památka stala aspoň občas přístupná veřejnosti.
                          (lan)

Část jedné z barevných
vitráží