Pastelkám chybí zázemí. Parkovací místa, garáže i místo pro sousedská setkávání

Prostor u Kunovy zahrady 

Nebydlím na Pastelkách, ale pamatuji si velice živě, když se stavěly. Byla to doba "zlatých devadesátých", kdy si naši republiku rozparcelovali Klaus se Zemanem a pomocí opoziční smlouvy si dělali, co chtěli. Dneska si to samozřejmě nepamatuje ani jeden z nich a rozdávají moudra, kudy chodí. A úplně stejné to bylo i v Božicích.


Pastelky byly postaveny na "zelené louce", zčásti na našich malých zahrádkách od učitelské bytovky, zčásti na školní zahradě, pamětníci zde určitě pamatují ovocný sad. Vybudovalo se všechno, jenom na to kvalitní a hlavně odpovídající zázemí se jaksi "pozapomnělo". Nechce se mi věřit, že záměrně ... Třetí Pastelka směrem ke Kunovým se nepostavila! Proč? No, protože už tehdy bylo jasné, že sem prostě nepatří!!! Každý citlivě uvažující inženýr architekt nám potvrdí, že za humny se prostě nestaví objekty k bydlení, ale za humny se buduje zázemí pro ty, co zde v blízkém i vzdálenějším okolí bydlí. Je to místo, které i územní plán Božic definuje v odstavci P ř í p u s t n é  v y u ž i t í  jako veřejná prostranství - zeleň - dopravní a technická infrastruktura související s využitím plochy - garáže, odstavná a parkovací stání, související s využitím plochy - dětská hřiště. 

A je to místo, kde se lidé rádi setkávají. Tak je tomu i dneska, kdy si zde přátelé, známí a sousedé posedí u plápolajícího táboráčku. A toto jim chce někdo nepřející vzít a vsunout sem oplocený oddělený prostor s naprosto nedostačujícím počtem parkovacích míst. Každá domácnost má dneska zcela běžně dvě, někdy i tři vozidla a ta musí někde parkovat. Na stavební studii vidíme pouhopouhých osm parkovacích míst...! A to nemluvíme o tom, že ze současných Pastelek už dávno nemá řada obyvatel kde parkovat. Proto musí jezdit po zelených plochách a parkovat zde... A musíme myslet i na návštěvy u těch, co zde bydlí. Kde ti mají parkovat? Místo, abychom zlepšili a zkvalitnili život těch, kteří zde už žijí, tak jim ho chceme stavbou další bytovky zhoršit a zkomplikovat. Ono všechno souvisí se vším! Jak říkal bývalý božický pan starosta Ing. Zdeněk Čurda na nedávném zasedání zastupitelstva na adresu současného vedení obce: Podcenili jste diskuzi, není kam spěchat, je třeba všechno pečlivě uvážit! Tak to páni zastupitelé znovu všechno řádně zvažte a dejte na doporučení a rady člověka, který toho pro Božice tolik udělal!

                                                            (lan)

A výklad na Wikipedii taky dokresluje, o co v prostoru mezi Pastelkami, Kunovou zahradou a prostorami za humny dalších domů jde.

Humno je původně mlat, tedy prostor k mlácení obilí, zpevněný udusanou hlínou. Nejdříve se jako humna používala místa pod širým nebem, později mlat ve střední části stodoly, na Moravě a jižním a západním Slovensku se slovem humno označuje celá stodola.^[1] Podle Rejzkova etymologického slovníku není původ tohoto prastarého slova (pův. gumno) zcela zřejmý, avšak nejčastěji je vykládán jako složenina ze slov označujících dobytek (hovada) a mačkání či šlapání (srovnej mnout), vzhledem k původní slovanské technologii výmlatu, kdy se po obilí nechal šlapat dobytek.^[2] Označuje se tak též místnost ke skladování ječmene(nebo sladu) v pivovaru^[3][4] či sladovně.

Výraz „humna“ či „za humny“, převážně v pomnožném tvaru, přešel na přírodní prostředí vesnice za stodolami, přechod mezi zastavěným územím a volnou krajinou, kde byl pás sadů a zahrad nebo polní cesta a polnosti.^[1] Někdy tak byl označován prostor mezi domem a sadem,^[3] jindy až prostor za zahradami.^[5] Při ulicovém typu vsi tvoří humna jednotlivých usedlostí ucelený pás.^[3] Humna byla často využívána k pasení hus a kachen, ohrazená humna („rajčůr“) i k chovu koz, ovcí, či telat.^[5] Humna byla také oblíbeným místem pobytu a setkávání vesnických dětí a mládeže.^[5]