Německá armáda vjíždí 9.10.1938 do Božic a Křídlovic (snímek u pomníku u kostela) |
Našel jsem ve znojemském okresním archivu ve vlastivědném sborníku Jižní Morava 2015 odbornou stať, který se zevrubně věnuje návštěvám Adolfa Hitlera v zabraném pohraničí především v oblasti Znojemska a Mikulovska.
Z ní jasně vyplývá, že Božice Adolf Hitler nikdy nenavštívil. Jeho návštěvy Znojma a Mikulova však byly spojeny i s průjezdy řadou menších míst dané oblasti. Božicím byl nejblíž, když se 27.10.1938 vracel vozidlem Mercedes-Benz z obhlídky řopíku v oblasti Pohořelic a vracel se do Mikulova po trase Pohořelice - Nová Ves - Drnholec - Dobré Pole - Březí - Mikulov. Takže cca v okruhu 20 km, protože krátce předtím 26.10.1938 byl ve Znojmě, kam přijel od Slavonic a po prohlídce Vranovské přehrady vjel znovu do Rakouska některým z přechodů v oblasti Zajordání a přes přechod v Šatově dojel přes Chvalovice, Vrbovec, Oblekovice a Starý Šaldorf do Znojma. Vlakem potom odjel do Laa a.d. Th., kde přenocoval.
Rozhodnutí o připojení jihomoravského pohraničí k říši bylo provedeno na základě příkazu k vyklizení tzv. pátého pásma na demarkační linii dne 6.10.1938. Vše šlo potom ráz naráz!
Většina obcí znojemského okresu byla obsazena německou armádou umístěnou v již obsazeném Rakousku v sobotu 8.10.1938 nebo v neděli 9.10.1938. Existují i fotografie hajlujících občanů Božic a Křídlovic, kteří vítali německou armádu v neděli 9.10.1938 v 10:30 h, stejně jako fotografie vedoucích božických funkcionářů, kteří německé vojáky vítali před tehdejší božickou radnicí na hlavní božické návsi, což bylo před dnešním zdravotním střediskem. V Božicích a Křídlovicích zůstaly německé jednotky - 1. ODDÍL ARTILERIE-REGIMENT 102 celý týden (do 17.10.1938) v počtu 8 důstojníků, 23 poddůstojníků, 76 vojáků, 18 automobilů a 15 motocyklů.
Obsazené obce se staly součástí německé říše, župy Dolní Podunají (Gau Niederdonau) a landrátu Znojmo. Na jižní Moravě byly landráty pouze dva: Znojmo a Mikulov. Znojmo bylo důležitější, protože zde byla zřízen krajský soud a služebna gestapa.
Mezi německým obyvatelstvem v pohraničí však nebyli všichni stoupenci připojení oblasti k říši. Velmi zajímavý byl postup německé armády vůči členům a sympatizantům německé sociální demokracie, která byla silná především v obvodu soudního okresu Jaroslavice, tedy i v Božicích a Křídlovicích. Ve zprávě se píše, že po obsazení pohraničí německou armádou byli členové německé sociální demokracie vystaveni trvalé perzekuci v obcích Hrádek, Hrabětice, Božice, Slup a Dyjákovice. Čekalo je bití a ponižování organizované formacemi zfanatizovaných ordnerů. Centrem perzekuce byli především členové obecních zastupitelstev, často jim hrozila ztráta zaměstnání. Řadoví sociální demokraté byli nuceni vstupovat do NSDAP, aby odčinili svoje selhání a pomýlení, že nadšeně nepodporovali připojení pohraničí k říši. V překladu totiž Hitlerova strana nesla název Národně socialistická německá strana práce a tvářila se, že má blízko k národu a dělnictvu. Tak se mstili v roce 1938 Němci Němcům!
Budování místních skupin NSDAP podléhalo přísné kontrole a např. byli odděleni řadoví členové strany, kteří do ní vstoupili až na jaře 1938 od veteránů sudetoněmeckého hnutí a představitelů iredenty (odtržení Sudet od ČSR). Už v prosinci 1938 byla síť místních skupin NSDAP dokončena. Mezi 32 skupinami byla i skupina NSDAP Neuweidenbach (Gross Grillowitz/Possitz). A už 25.10.1938 visely ve Znojmě plakáty s výzvou k dobrovolnému vstupu do jednotek SS a SA. Hlásila se do nich především radikální německá mládež. K vedoucím představitelům sudetoněmeckých a posléze nacistických složek v Neuweidenbachu (sloučených Křídlovicích a Božicích) patřili Josef Kellner, vedoucí Sudetoněmecké strany v Božicích, Johann Breiner (Neuweidenbach-West - Křídlovice), po říjnu 1938 místní vedoucí NSDAP ve sloučené obci, Isidor Hofbauer (N-Ost - Božice) jako vedoucí představitel místních sedláků a Karl Grissinger (nar. 1929), vedoucí organizace Hitlerjugend v obci. Hitlerjugend sídlila ve zrušené bývalé české státní menšinové škole u sýpky. V roce 1945 15-ti letý Karl Grissinger narukoval a padl v barvách wehrmachtu při bojích o Brno. Zvláštní postavení pak měl řídící učitel Albin Kratschmann, který patřil společně s tehdejším starostou obce Karlem Hasenhündelem a místním velitelem NSDAP Josefem Kellnerem do trojice "vítačů" 9.10.1938 před božickou radnicí. Koncem června 1945 byl Kratschmann v Božicích zatčen Rudými gardami a převážen do věznice ve Znojmě. Někde u borotických sklepů byl zastřelen a zahrabán na neznámém místě (nejspíš na blízkém mrchovišti, což byl v roce 1945 častý způsob, jakým byla projevována odplata na německých vojácích a stoupencích nacismu a dáváno najevo opovržení). Vím to, protože podobným způsobem bylo naloženo 9.5.1945 se dvěma mladými vyčerpanými zběhy z wehrmachtu, kteří u nádraží Grešlové Mýto padli do rukou vojáků Rudé armády a ti je jako odplatu za smrt dědečka mé manželky rovněž zastřelili a zahrabali na mrchovišti.
(lan)
Vítání německé armády u božické radnice (dnes zdravodní středisko, kdysi panský dům - sídlo správce jaroslavického velkostatku) |
Dnes od Baťášových nahoru k sýpce |
Žádné komentáře:
Okomentovat