Když Božice byly Pustice, když Božice byly Neuweidenbach a když Božice málem byly ... (1)

Červená budova v levém rohu
nahoře (na křižovatce silnic) je
sýpka

O tom, že čtenáři tohoto blogu čtou moje příspěvky slovo od slova, vím už dávno a vůbec nepochybuji, že jim řada věcí vrtá hlavou. Taky příspěvky o Božicích v Božickém zpravodaji nebo příspěvky, na nichž spolupracuji s regionálními médii, zvláště s týdeníkem Znojemsko, čtou poctivě a zamýšlejí se nad nimi.


A jak mě potkají, končí naše debata právě u věcí, které jsem někde prezentoval a zveřejnil. Už jsem tady nedávno zmiňoval "spor" o vyvrácený topol na hranici Božic a Křídlovic někdy v roce 1974, otázkám kolem Antonína Daňka se věnuji dlouhodobě, podobně jako kdysi nejvýraznější osobností spojené s životem a rozvojem Božic a Křídlovic prelátem Maxem Mayerem. Nejčerstvěji jsem do historie Božic vrátil osobnost hrdiny boje proti fašismu Jana Fráňu.

Jsou však i věci, kterým jsem se věnoval už kdysi, nebo jsem o nich ještě podrobněji nepsal, ale sbírám k nim podklady. Příkladem takového "střípku" z historie Božic je pojmenování obce. "Kdy se vlastně Božice jmenovaly Pustice?", zní jedna z aktuálně nadhozených otázek. A já k tomu dodávám: "A víte, kdy se Božice jmenovaly Neuweidenbach?" Pokud nevíte a rádi byste věděli, tak jsou právě pro vás připraveny následující řádky.

O Božicích jako Pusticích se mluvilo na konci 17. století, po třicetileté válce. Tehdy byly nejen Božice vylidněné a zpustlé. Vzájemné potýkání se, prolínání a splývání původního českého živlu s nově příchozími osadníky hovořícími německy je zjevné už ze zápisů nejstarší křídlovické matriky z roku 1663. Dávám k nahlédnutí úvodní stránku a i když jsem ji nepřečetl zatím celou, vidíte tam jména jako Blažej, Venceslaus (Václav), což rozhodně nejsou německá křestní jména. Do matrik tehdy páni faráři zapisovali latinsky, teprve později německy a pak taky česky (když byla obec česká). Kromě Božic zde čteme i Křídlovice, Pravice, ... Nemám teď čas a prostor, abych pročítal a dešifroval staré matriky, ale pro určitou ilustraci je to myslím postačující. Na první podrobné historické mapě označované jako I. vojenské mapování (První (též josefské, josefínské) vojenské mapování), jež bylo provedeno v letech 1764 - 1768, jsou Božice označeny jako POSTITZ.

České Křídlovice (Böhmisch  Grillowitz) - Božice (Postitz) -
Božický rybník (Postitzer T.(eich) )

Pozornému čtenáři je jasno. Zbytky česky mluvícího obyvatelstva v Božicích i okolí z mnoha rozmanitých důvodů mluvily tehdy o Božicích jako o Pusticích: obec byla po třicetileté válce vylidněná, bylo zde hodně poustek (=pustých domů) a bylo zde najednou pusto po bývalých českých sousedech ...  Taky víme, co dokáží horké, suché roky udělat s naší krajinou ... Ve chvíli, kdy zde chyběli lidé, kteří by krajinu obhospodařovali, obdělávali, zadržovali vodu v krajině, tak to tady muselo vypadat špatně, velmi špatně a nehostinně.
Takže suma sumarum: Oficiálně se Božice nikdy Pustice nejmenovaly. V určitém období po třicetileté válce (od druhé poloviny 17. století do druhé poloviny 18. století) však  byly PUSTICEMI nazývány lidmi z okolí a asi i těmi lidmi, kteří tehdy v Božicích žili. To, že se ocitlo na jedné vojenské mapě (viz foto) ještě neznamená, že to je oficiální název. Tehdejší vojenští geodeti zaměřovali vše tzv. ze sedla a ptali se lidí. Toť vše!!!
 Přiblížil bych to na jiném (současném) příkladu, a to na příkladu Litobratřic. Když jsem byl ještě mladý, dělal jsem v létě na brigádě na sezoně na Vranovské přehradě s kuchařem Tondou, který byl z Litobratřic. Mluvil však o nich jako "o Lajprticích". Tak jsem si to pamatoval, když jsem po pár letech přišel do Božic. Jenže tak už dneska nikdo Litobratřicím neřekne. Pro všechny je to LOPATOV, i když oficiální název zůstává stále stejný. Dokonce fotbalový oddíl, který teď bude s námi bojovat v okresním přeboru, má prapor a na něm vyvedený název LOPATOV!

Na dalším mapování - II.vojenské mapování (1836 - 1852) - už jsou Božice v tvaru obvyklém - Possitz a Božický rybník je uveden pod názvem Velký rybník (viz mapa):