sobota 1. června 2013

Švehlova lípa na božické Kolonii je symbolem (akt.3.6.)

Je to už více než týden, co představitelé ministerstva zemědělství a Asociace soukromého zemědělství zasadili při letošních prvních farmářských slavnostech na statku Novotinky na Benešovsku první letošní Švehlovu lípu. Tento akt by měl nebo mohl mít značný symbolický význam, a to i na božické Kolonii.
Letošní rok byl vyhlášen rokem Antonína Švehly, statkáře, politika a trojnásobného prvorepublikového premiéra, především ale člověka, který byl přirozeným ztělesněním skutečně pravicových hodnot. Podle mnohých historiků šlo dokonce o větší osobnost, než byl T.G. Masaryk. Politickému vývoji naší společnosti po roce 1948 ale právě pro své vlastnosti Švehla nevyhovoval a proto postupně upadal v zapomnění. Rok Antonína Švehly je tak šancí, jak si jeho osobnost připomenout, ale také šancí poukázat na to, z jakých historických kořenů má naše současná pravice vycházet. Bylo by to velmi žádoucí, symboly tohoto typu potřebuje pravice jako sůl.
             Autor: Petr Havel, agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí. Prezident Klubu zemědělských novinářů a publicistů ČR, držitel Ceny Antonína Švehly, spolutvůrce řady oborových informačních portálů, propagátor českých potravin.
Proč si tato slova připomínat právě teď a právě v Božicích? No přece proto, že božická Kolonie byla a je ztělesněním těch nejlepších tradic soukromého zemědělství a nositelem Švehlova odkazu. Jedna z lip před Jiráskovým domem osvěty je též "zasvěcena" Antonínu Švehlovi, což málokterý občan Božic ví. Ví to ale každý správný kolonista, jelikož je pro něj jméno tohoto politika posvátné.
Česká kolonie je spojena nejen s počešťováním pohraničí již za 1. čs. republiky, ale je též ukázkou, jak měla vypadat ukázková moderní selská  stavení. To, že byla nakonec dobudována v různém rozsahu je na jiné zamyšlení. To dnešní je výzvou:
Občané Božic a občané Kolonie, vysaďme v tomto roce novou Švehlovu lípu! Bude to mít víc než symbolický význam. Zvlášť v obci, v níž se její vedení výrazně angažuje v péči o stromy, o lípy pak zvláště! Lípa je náš národní strom, božické lípy naše obecní bohatství, Švehlova (y) lípy pak božickým symbolem - symbolem soukromého zemědělství, symbolem českého pohraničí a symbolem nezlomné víry ve vlastní síly.
Dlouhodobě jsou občané Kolonie členy obecního zastupitelstva, řada z nich zastávala velmi významné posty. Za všechny bych jmenoval Ladislav Jandu, radního Božic v letech 1928 - 1938, Ladislava Smrčka, prvního poválečného českého starostu Božic v letech 1945 - 1946, oběť komunistického režimu (odsouzený za účast ve Světlaně v roce 1951), Štěpána Jandáska, božického zastupitele v letech 1946 - 1948, vůdčí osobnost Jiráskova domu osvěty, symbol nezlomnosti kolonistů, rovněž oběť komunistického režimu, a Ing. Zdeňka Čurdu, dlouholetého starostu Božic po pádu komunistického režimu v letech 1990 - 2006. I v současné době žijí a působí na Kolonii výrazné osobnosti Božic. Právě tito lidé by měli stát v čele udržování a rozšiřování těch nejlepších božických a kolonkářských tradic.
                                    Ladislav Nevrkla
Připojuji ještě seznam původních českých obyvatel Kolonie. Seznam je seřazen podle původních popisných čísel: 
273 (24) - Karel Balousek, 274 (23) - Antonín Bláha a Josef Bláha, 275 (22) - Ferdinand Čurda, 276 (21) - Ladislav Smrček, 277 (20) - Václav Simandl, 278 (19) - Petr Macek, 279 (18) - Josef Špála, 280 (16) - Ladislav Janda, 281 (15) - Josef Zatloukal, 282 (14) - Alois Zatloukal, 283 (13) - Rafael Havíř, 284 (12) - Tomáš Trnka, 285 (11) - Arnošt Šebela, 286 (10) - Tomáš Kopr, 287 (9) - František Trantírek, 288 (8) - Antonín Valenta, 289 (7) - Jaroslav Čada, 290 (4) - Jan Pavelčík, 291 (3) - Augustin Látal, 292 (2) - Josef Apeltauer, 293 (5) - Dominik Brázda, 294 (6) - Štěpán Jandásek.
Ke Kolonii ještě patřil Hoja Dvůr č. 198 (dnes č. 1) a přilehlé domky s čísly 199,200 a 201 - od roku 1921 Leopold Pavlík, a Jiráskův dům osvěty - pův. číslo 323 (17), od roku 1935 zde bydlel p. Juránek. Více k historii Jiráskova domu osvěty na http://www.probozice.wz.cz/index.php?menu=081020101.
K zamyšlení též je, že kolonisté věnovali tři vysazení lípy před Jiráskovým domem právě trojici význačných československých politiků T. G. Masarykovi, M. R. Štefánikovi a Antonínu Švehlovi, nikoliv však Edvardu Benešovi. Asi věděli proč!
A ještě jedna věc by mě v souvislosti s božickou Kolonií zajímala. Proč se neujalo pojmenování této kolonie názvem Molíkov, jak bylo původně rozhodnuto? František Molík byl význačný český (moravský) politik za agrárrní stranu a pocházel a žil v Citonicích u Znojma. Kéž bychom měli dnes za Znojemsko ve vysokých patrech současné české politiky takové osobnosti jako byl poslanec a senátor Fr. Molík a ne nevýrazné zástupce ČSSD a KSČM Ing. Skopala a dr. Bayerovou. Příští rok to můžeme změnit, bylo by to víc než potřeba.
                 (lan)




           

1 komentář:

  1. Žádný kolonista neví, proč se Kolonka nejmenuje Molíkov?Dost divné.

    OdpovědětVymazat